Anglické luky
Zajímáte se o lukostřelbu? Chtěli byste začít střílet z luku? Pokud máte rádi spíše tradiční věci, pak Vás zaujmou anglické luky více než například luky kladkové. Anglické luky jsou vlastně tradiční přímé luky, jež mají velmi jednoduchou konstrukci, střelba z nich je ovšem, co se týče přesnosti, ze všech typů luků nejtěžší.
Filtrovat výrobky
Anglické luky
Středověké anglické luky jsou většinou zhotoveny z jednoho kusu materiálu. Původně byly vyráběny z jednoho kusu dřeva – např. jasanu, tisu, javoru, bambusu aj. Střílí se z nich „instinktivně“, spoléhajíce na vlastní smysly, bez použití pomocných prostředků, jako je např. zaměřovač. Jsou to nejstarší a nejjednodušší typy luků. Jejich nejzákladnější charakteristikou je skutečnost, že svislá osa probíhá středem luku. Anglické luky jsou vlastně tradiční přímé luky, jež mají velmi jednoduchou konstrukci, střelba z nich je ovšem, co se týče přesnosti, ze všech typů luků nejtěžší.
Ještě v dnešní moderní době učí tatínkové své děti, jak si sami vyrobit luk. Je to tradiční chlapecká zábava. Takové vlastní rukou vyrobené luky se podobají právě primitivním lukům z dob pravěkých. Například africké luky jsou i dnes vyráběny pouze z ohnutých stromků či větví. Tětiva se pak zhotovuje z kůže zvířat, sušených střívek nebo provázků a připevňuje se přivázáním. Hroty šípů bývají napuštěny jedem. Možná právě díky účinnosti jedu, neměly africké kmeny potřebu stavbu svých luků dále rozvíjet.
Anglický dlouhý luk se používal v Anglii od 12. století při mnohých bitvách. Přesná a účinná střelba z tohoto typu zbraně vyžadovala pravidelné cvičení lučištníků, proto je vojáci měli doma. Jiné země se nejspíše neodvažovali své rolníky ozbrojit, proto se dlouhé luky jako zbraně používaly právě pouze v Anglii.
Legenda z Anglie
Původ slavného luku LONGBOW náleží Walesu. Král Eduard I. si podrobil lid a začal pomalu přebírat jejich tradici a nechal vytvořit celé oddíly střelců, kteří později vstoupili do historie jako angličtí lukostřelci. Luk dosahoval úctyhodné délky 1,8 – 2 metry. Vyráběl se z tisu, ten rostl i v Anglii, ale nebyl pro tyto účely vhodný, a tak se dřevo dováželo ze Španělska či Benátek. Avšak nejkvalitnější tisové dřevo bylo dovezené ze severní strany Alp, kde strom rostl ve stínu a měl hustější letokruhy. Některé stromy používané na tyto dlouhé luky byly až 600 let staré. Tis je vhodný díky svému lýkovému dřevu, které odolává napětí a středové dřevo zase odolává tlaku – stlačení.
Byť je longbow pouhým „ohnutým klackem“, vystřelený šíp z něho dokáže vyvinout rychlost o průměru 330 km/h. Šípy byly velmi účinné, dokázaly prostřelit i plátovou zbroj. Lučištníci většinou stříleli naslepo do davu nepřátel, aby se zvýšila pravděpodobnost zásahu.
Vypouštění šípu je od počátku do konce provázeno pokornou zdvořilostí, čistou myslí a přímým postojem. Pouze tak je luk a šíp používán s rozmyslem. Vypouštění šípu je cestou k dokonalosti, to a ještě více se dozvíte v našem článku: "KYUDO BOW"