Nákončí na tkanice
Filtrovat výrobky
Nákončí na tkanice
Nákončí na tkanice můžeme charakterizovat jako duté kovové zpevnění konce tkanic, šněrovadel či řemínků, plnící praktický i ozdobný doplněk středověkého a novověkého odívání. Úlohou těchto předmětů je zajistit konce tkanic před páráním a také zpevnit jejich zakončení, což usnadňovalo spojovat jednotlivé části šatstva snazším provlečením skrz otvor. Nákončí umožňovala rovněž svazování měšců, brašen či váčků, případně připevňování různých drobných předmětů každodenní potřeby k pasům a opaskům
K výbavě dílny tkaničkáře náleželo několik důležitých a nezbytných nástrojů. Pokud pro zhotovení výsledného výrobku byla nutná příprava kůže nebo šňůrek, které se vyráběly ze lnu, vlny, hedvábí, či bavlny, bylo v provozu zapotřebí více řemeslníků. Ti používali stávek, případně rám pro splétání tkanic a nejpravděpodobněji dřevěné kádě pro barvivo. Připevňování nákončí k řemínkům, tkanicím či šněrovadlům bylo prováděno dvěma způsoby. První způsob probíhal stočením a následným sklepnutím předem připraveného plíšku ve tvaru protáhlého lichoběžníku kolem jejich konce. Druhý způsob se lišil proděravěním už připevněného nákončí tenkým hřebíkem či průbojníkem a spojením nýtem.