Knoflíky

Knoflíky

Historie knoflíků

Historie knoflíků je stejně stará jako historie odívání. Jedny z prvních knoflíků byly vyrobeny z kamene, hrnčířské hlíny, kostí, dřeva, skořápek, pazourku, rohu jelena, slonoviny, později z bronzu a drahých kovů.  Byly použity z čistě praktických důvodů nebo jako ozdoba, protože i obyčejný knoflík z kosti dokázal ozdobit oděv. Nejluxusnější knoflíky byly knoflíky králů. Byly vyrobeny ze zlata, smaragdů a diamantů. Ženy rychle pochopily důležitost tohoto praktického ozdobného předmětu a možnosti nechat si vyrobit drahokam.

Středověk

Oblečení bylo bohatě zdobené. Veškeré oděvní doplňky se vyráběly ze zlata a stříbra – brože, špendlíky, háčky a spony. Šperky se vyráběly navíc z křišťálu, perel a byly zdobeny barevnými kameny. K tomuto honosnému zdobení byly přizpůsobeny i knoflíky.

Křížové výpravy

Během křížových výprav do Evropy zavítala móda Blízkého východu. Začalo se nosit úzké oblečení a role knoflíků zaujala důležitou roli. Podle dochovaných kreseb a obrazů byly knoflíky našity v řadě blízko sebe. Oděv působil jako ochranné pouzdro těla. Knoflíky se vyznačovaly svou praktičností. Dříve museli lidé každý večer rukáv kolem zápěstí rozpárat a ráno jej zase zašít.

Ve 13. století se snažil Ludvík XIV. odlehčit výrobu knoflíků, a tak knoflíky podle jednotlivých materiálů rozdělil mezi řemeslníky. Řemeslníci, zabývající se přímou výrobou knoflíků, dostali právo na užívání materiálu jako je měď, cínu, mosazi a jednoduchých materiálů jako jsou rohy a kosti. Výrobci růženců vyráběli knoflíky pouze ze slonoviny, rohů a kostí. Klenotníci vyráběli knoflíky pouze z drahých kovů a drahokamů.

Renesance

Počátkem 16. století knoflíky ovládly módu. Zdobily se jimi klobouky, košile, rukávy a bundy bohatých pánů a dam. Luxusní knoflíky byly zdobeny stříbrem nebo zlatem, měly umělecké vyobrazení. Často v nich byly vsazeny smaragdy, diamanty, perly nebo křišťály. Naopak spodní třída měla knoflíky vyrobené z kostí, dřeva, cínu, mědi, bronzu nebo kůže.   

17. – 18. století

V 17. století se knoflíky objevují na pláštích a pánských kabátech. Jsou obvykle malé, černé, typicky ozdobné a funkční. Nabývají podoby, jak je známe dnes. Ženy si uvazovaly oděvy pomocí tkaničky nebo stuhy.
Do této doby byly knoflíky opravdovými drahokamy. Koncem 18. století se podoba knoflíků uskromnila a dostala především funkční roli. Nošení knoflíků byla pouze pánská záležitost.
S příchodem nového století přišla i průmyslová revoluce. Po roce 1850 byly vynalezeny nové materiály a začala se rozvíjet hromadná výroba. Ta zapříčinila zhoršení kvality výrobků.

Vlivy Japonska

V roce 1854 Japonsko otevřelo přístavy a tím i obchodní vztahy se světem. Evropu tak postihla materiálová revoluce. Dovážel se porcelán s charakteristickou prasklou glazurou se zlatým lemem, stříbro vykládané perletí v orientálních motivech a červený vermilion. Velký úspěch měl japonský lak. Lak pochází ze stromu škumpa fermežová. Pryskyřice, potřebná k výrobě laku, se sbírá obdobně jako kaučuk – naříznutím stromu. Lak se vyznačuje neobyčejnou tvrdostí, krásným leskem a naprostou neporušitelností. Je rezistentní nejen vůči vlhkosti, nýbrž i vůči kyselinám.

Knoflíky v politice

Americká tradice politicky významných oděvních knoflíků začala první prezidentskou inaugurací G. Washingtona v roce 1789. Knoflíky byly vyrobeny z mědi, mosazi nebo Sheffieldovy desky ve velkých velikostech pro pláště a menší velikosti pro kalhoty. Byly vyrobeny ve 22 vzorech a ručně vyražené, nyní jsou nesmírně cennými kulturními artefakty.
Kolem roku 1860 se začal objevovat styl odznaku nebo čepu, který nahradil dříky dlouhými kolíky, pravděpodobně pro použití na klopy a kravaty.
Tradice, která se drží dodnes na knoflíkách a odznakách kampaně, byla zahrnout obraz G. Washingtona s obrazem dotyčného kandidáta. Nejslavnějším odznakem je vyobrazení Abrahama Lincolna. Byly taky vyrobeny pamětní knoflíky připomínající Lincolnovy inaugurace a další životní události, včetně jeho narození a smrti, a jsou také považovány za vysoce sběratelské.

Materiály a výroba

Knoflíky byly vyrobeny téměř z každého možného materiálu, syntetické i přírodní. V roce 1918 provedla americká vláda rozsáhlý průzkum mezinárodního trhu s knoflíky, který uváděl knoflíky vyrobené z rostlinné slonoviny, kovu, skla, galalitu, hedvábí, plátna, bavlněného háčkování, olova, smaltů, gumy, dřeva, rohu, kosti, kůže, papíru, lisované lepenky, perleti, porcelánu, cínu, zinku, papírmaše atd. Rostlinná slonovina byla nejoblíbenějším materiálem pro knoflíky na obleky a košile. Papírmaš byl nejběžnějším druhem knoflíku na boty. V dnešní době jsou nejčastějšími materiály používanými při výrobě knoflíků tvrdé plasty, mušle, kovy a dřevo. Ostatní materiály jsou používány pouze v prvotřídním nebo starožitném oděvu nebo ve sbírkách. Více než 60 % světové nabídky knoflíků pochází z Qiaotou, Yongjia County.