Renesanční zbraně a zbraně pro lancknechty

Renesanční zbraně a zbraně pro lancknechty

Renesanční období přineslo nejenom změnu v odívání, ale také ve zbrojířství. I když kováři byli do jisté míry zaměstnáni uměleckou prací, jako jsou mříže a drobné umělecké předměty, stále museli zásobovat armádu. Speciálním typem meče je cinquedea, což v překladu znamená „pět prstů“. Tento civilní meč byl velice krátký a svůj původ má v severní Itálii. Charakteristickým znakem je velmi široká čepel, která se zužovala do zaoblené špičky.

Další oblíbenou zbraní byl rapír, který se využíval zejména v duelech a při turnajích jako soubojový meč. Byl dlouhý, tenký a snadno ovladatelný. Existují různé varianty zpracování košů – od umělecky propracovaných spletitých po obyčejné a jednoduché. Podobný rapíru byl i kord, což je poboční bodná zbraň. Měl velmi dlouhou a tenkou čepel a krátký jílec chránil kovový koš. Zatímco všechny tyto zbraně jsou jednoruční, později se začaly objevovat i dvouruční meče, které měly dlouhý jílec a ozdobný koš. Velmi oblíbenou civilní zbraní se stala dýka, která byla v různých vizuálních proměnách používaná k sebeobraně. 

Obecně byly renesanční zbraně luxusně zpracované. V kovářských dílnách tak mnohokrát kromě meče vzniklo i hotové umělecké dílo.