Barokní oděv
Obsah
Móda třicetileté války – rané baroko (1618 – 1648)
V první polovině 17. století došlo k uvolnění přísného španělského stylu oblékání a vznikla specifická elegantní a přirozenější móda, tzv. móda třicetileté války. Tato móda vznikla kombinací a propojením starších mód s vojenskými styly německého a švédského šatu, do vývoje výrazně zasáhl i nizozemský měšťanský oděv. Francie si nově vznikající styl oblékání přivlastnila a povýšila ho na moderní. Móda třicetileté války se rozšířila i mezi příslušníky nevojenských vrstev a vytvořila tak významný předěl mezi dvěma výraznými dvorskými kulturami – renesanční španělskou a barokní francouzskou.
Pánský oděv raného baroka
Pánský oděv se v raném baroku zbavil upjatého ceremonielního stylu, vycpávek a výztuží a získal uvolněnou podobu podpořenou lehkými a měkkými vlněnými a hedvábnými látkami. Jednotlivé součásti pánského oděvu se v zásadě nezměnily, jen dostaly jiný střih a charakter. Základní částí pánského oděvu byl kabátec nečleněný v pase a s prodlouženými šosy. Prostřižené rukávy kabátce vyplňovala košile, jejíž plátěný límec doplněný krajkou byl přeložený a položený na ramena. Límec obohatila předchůdkyně kravaty v podobě stuhy, nebo žabó, nabíraná ozdoba z jemného plátna či krajky zakrývající zapínání košile. Kalhoty byly měkké a sahaly ke koleni nebo až do poloviny lýtek, kde na ně navazovaly vysoké holínky se širokou a přehrnutou manžetou. Plášť krátký ke koleni a asymetricky aranžovaný přes jedno rameno byl nejen nezbytnou součástí oblečení, ale i způsobu vystupování. Kavalíři nosili kadeřavé vlasy doplněné krátkým úzkým knírem a malou bradkou, nejčastější pokrývkou hlavy byl široký tvarovatelný klobouk. Všechna volná místa oděvu zdobily stuhy, mašle a krajky.
Dámský oděv raného baroka
Dámský oděv se vzdával španělského módního ideálu pomaleji než pánský; silueta těsně vypasovaného živůtku a vyztužené sukně se začala uvolňovat až od 20. let 17. století. Živůtek byl dekoltovaný, okruží nahradil přeložený límec s krajkou. Rukávy živůtku se zkrátily a byly ozdobené manžetami. Sukně byla uvolněná, avšak zůstala rozšířená, podepřená nikoliv obručemi a vycpávkami, ale spodničkami. Sukně se prodlužovala do vlečky, někdy se využívalo efektu dvou sukní - svrchní a spodní. Jednoduchý bezrukávový plášť obohacovala kapuce. V módě byly tmavé vlasy sčesané do čela a svázané do hladkého uzlu v týle. Samozřejmostí byla bílá pleť, chráněná někdy maskou.
Vrcholné baroko: Doba Ludvíka XIV. (1644 – 1715)
Za vlády Ludvíka XIV., Krále Slunce, se stala Francie skutečným centrem evropské módy a Paříž ohniskem společenského a kulturního aristokratického života. Královská a šlechtická móda vycházející ze španělského stylu oblékání byla projevem absolutistické monarchie. Striktní tvar španělské manýristické módy zvláčněl a byl přizpůsoben konkrétnímu nositeli. Rozevlátému oděvu odpovídaly i pomalé pohyby, které vyžadoval složitý dvorský ceremoniel. Bohatě zdobený oděv vyžadoval přesný střih, vyznačoval se jasnými barvami a výstředností.
Pánský oděv za doby Ludvíka XIV.
Základní součástí pánského oděvu byl kabátec, který ovlivňoval celkovou mužskou siluetu. Kabátec šitý zpravidla z brokátu byl na počátku vlády Ludvíka XIV. bez šosů, sahal nad přirozenou linii pasu a na prsou se zapínal pomocí spony. V 60. až 70. letech 17. století se zrodil tzv. justaucorps, kabátec s prodlouženými šosy a dlouhými rukávy s široce přeloženými manžetami. Současně s justaucorpsem vznikla vesta s rukávy, střihově přizpůsobená kabátci. Ve výstřihu pánského kabátce se uplatnila kravata ve tvaru šátku obtáčeného kolem krku, později aranžovaná a spínaná vzadu na krku. Pláště se příliš nelišily od těch, které se nosily v době třicetileté války. Úzké kalhoty dosahovaly ke kolenům, důležitou roli hrály hedvábné punčochy většinou bílé barvy. Vysoké holínky vystřídaly střevíce se zkosenou špičkou a podpatkem, spínané přezkou. Místo dlouhých kadeřených vlasů se začaly nosit krátké vlasy zakryté parukou, která zvětšovala objem hlavy a navozovala důstojnost a výlučnost. Typickou pokrývkou hlavy byl tuhý třírohý klobouk zdobený peřím.
Dámský oděv za doby Ludvíka XIV.
Měkká linie dámské siluety se na konci 17. století navrátila k větší stylizaci, uzavřenosti a umělosti. Těsný živůtek byl opět stažen kosticemi, sešněrován a protažen do úzké dlouhé špičky. Čtyřhranný výstřih pokrývala krajková výzdoba. Rukávy sahaly jen k úrovni loktů a byly nastaveny širokou manžetou. Ženská sukně se rozstřihla a zdvihla na bocích, došlo k odhalení spodní sukně i podšívky sukně svrchní. Sukni znovu podpírala železná obruč. Dámy nosily složité účesy podpírané dráty a zdobené bohatými krajkami a stuhami. Z módních doplňků se používaly kromě krajek a stuh vysoké rukavice, rukávníky a vějíře.
V našem internetovém obchodě naleznete - Barokní kostýmy pánské, Barokní dámské klobouky, Barokní pánské kostýmy, Barokní šaty, Barokní šaty prosté,Dámské spodní prádlo, Dámské sukně, Kabáty Baroko, Košile barokní, Tříroháky klobouky, Vojenské uniformy barokní.
Komentáře