Kuše dnes najdeme v armádě i mezi lovci, nepatří jen do středověku

Datovali bychom ji zřejmě do středověku, vynález kuše je ale mnohem starší, než by se mohlo zdát. Nejstarší objevy nasvědčují tomu, že primitivní základy kuše se objevily už před 9 000 lety. Mluvíme tedy o druhé nejstarší zbrani v historii lidstva, tou první byl samozřejmě luk. Jeho mladší sestru dříve používali spíše lovci, hodila se totiž k lovu na dálku, kdy je zvěř nutné dohonit. Zde se jim hodila nesporná výhoda kuše, tedy že může mít stále nabito. Brzy si ale prorazila cestičku i do vojska, protože její všestrannost znamenala výhodu v boji. 

V čem je jednoduchý vynález tak výjimečný?

Kuši bychom mohli popsat jako menší luk, který je připevněný horizontálně na dřevěné pažbě. Té se odborně říká socha. Na těle kuše najdeme žlábek, ve kterém je uložený šíp a drážka pro ukotvení napnuté tětivy. Díky pevnému uchycení tětivy může střelec s kuší mnohem lépe mířit, odpadá mu soustředění na polohu šípu i sílu napnutí tětivy a může mířit mnohem přesněji.

Díky důmyslnému spouštěcímu mechanismu stačí jen stisknout spoušť, kuše vystřelí sama. Tětivu totiž udržuje nástroj v napjatém stavu od natažení až po výstřel. To vše dává zbrani výhodu v možnosti okamžitého výstřelu. Postupem času se k mechanismu přidává ještě zámek, který posunul její bezpečnost na další úroveň. Spoušť nahradilo vylepšení, kterému se přezdívá ořech. Dá se popsat jako otočný blok se dvěma zářezy umístěný v soše. Jeden zářez držel tětivu samotnou, druhý se opíral o spoušť. Po jejím stisknutí se ořech otočil kolem své osy a bleskurychle uvolnil tětivu, díky čemuž došlo k výstřelu.

Kuše najdeme i v dnešní době

Je většinou vnímaná jako lehká a poměrně bezpečná zbraň, přesto se nenechte mýlit. Dnes na trhu existuje řada kuší, některé z nich jsou menší a lehce ovladatelné, jiné jsou pravým opakem. Příkladem je lovecká kuše, poměrně těžký stroj náročný na manipulaci. Bez problémů jím dokážete skolit zvíře i člověka, proto by neměl přijít do rukou nezkušeného střelce. Kromě lovců dnes kuši používají i vojáci, mnohde je najdete i v armádní výzbroji. Oproti střelným zbraním je kuše relativně tichá zbraň.

Jak vybrat kuši?

Předtím, než se začnete poohlížet po těchto střelných zbraních a rozhodovat se podle ceny, měli byste se zamyslet nad tím, k čemu ji vlastně potřebujete, nebo k jakým účelům ji chcete používat. Plánujete se věnovat sportovní nebo rekreační střelbě? Jste pokročilí, nebo úplní začátečníci? Pokud plánujete z kuše střílet jednou za čas, hodí se pro vás jiný typ než pro pravidelné střelce. Zodpovězte si proto na začátku co nejvíce otázek a až poté řešte, kolik chcete do zbraně investovat.

Kuší existuje celá řada. Liší se především velikostí, vrhacím mechanismem, délkou dostřelu i přesností. Na lehkou váhu neberte při rozhodování ani sílu potřebnou k natažení tětivy. Rozlišujeme tři základní typy: kladkové kuše, pistolové kuše a reflexní kuše.

První varianta je ideální pro sportovní střelbu, lze je označit jako sportovní kuše. Vystřelí rychle a přesně, ideálně zasáhne cíl. Díky kladkovému systému nemusíte při samotném výstřelu vynakládat příliš velké úsilí. Pistolová kuše, je vhodná pro začátečníky, kteří se chtějí s tímto odvětvím sportu seznámit, nebo si plánují jen rekreačně zastřílet. Zbraně jsou malé, lehké, a proto ideální na střelbu na kratší vzdálenosti. Vyznačují se také nízkou silou nátahu tětivy. Třetí typ kuše, reflexní, postrádají složitější mechaniku. Pyšní se dlouhým dostřelem, na druhou stranu je ale třeba vynaložit velké úsilí při opětovném natahování tětivy. Vyšší síly tahu se překonávají pomocí pákových napínáků či rumpálů. Tento typ kuší se používá při sportovní a závodní střelbě.

Cena kuše

Cena kuše se liší v závislosti na materiálu, rozměrech i způsobu výroby. Individuální ruční výroba z kvalitních přírodních materiálů je vždy dražší než sériová ze syntetických materiálů. Nejlevnější jsou takzvané pistolové kuše, pořídit ji můžete i za méně než tisíc korun. Kladkové kuše s důmyslnějšími mechanismy se pak mohou vyšplhat i na několik desítek tisíc, nejdražší jsou lovecké kuše.

Když máte určeno k čemu budete kuši používat, rozhoduje cena. Pro začínající střelce nemá smysl pořizovat kuše dražší než několik tisíc korun. Pokud jste ale odhodlaní se střelbě věnovat dlouhodobě a aktivně, vyplatí se vám hned na začátku investovat do kvalitní zbraně.

Kuši můžete vlastnit i bez zbrojního průkazu, ale…

Vlastnictví kuše je dnes už poměrně rozšířenou záležitostí. Málokdo by ji přitom považoval za nebezpečnou nebo dokonce vražednou zbraň. Přesto existují případy, kdy se nešťastnou náhodou z této střelné zbraně stala smrtící. Pořídit si ji u nás i tak může kdokoli nad 18 let, není nutné přitom vlastnit zbrojní průkaz. I to má ale háček.

Ministerstvo vnitra řadí kuše do kategorie D, tedy zbraně, které může jejich držitel vlastnit legálně i bez zbrojního průkazu. Po jejím zakoupení dokonce není třeba kuši registrovat. Ve stejné kategorii se nachází i sportovní luky, airsoftové či paintballové zbraně nebo vzduchovky. Zároveň ale legislativa zakazuje nošení kuše na viditelném místě nebo jakoukoli další manipulaci se zbraní na veřejnosti. Vystřelit můžete jen v určeném bezpečném prostoru, který jistí odborný dohled, nebo na místě, které je viditelně označené jako oblast, kde probíhá střelba.

Nešťastnou výjimkou jsou mini kuše, se kterými přišli někteří výrobci hraček. Vymysleli kapesní zbraň, ze které děti dokážou kromě plastových šipek s přísavkami střílet i párátka nebo připínáčky. Mini kuše se staly hitem především u dětí v Asii, postupně se ale trend dostává i do Evropy.

Dětská napodobenina zbraně se vejde do dlaně, dokáže přitom párátkem prostřelit papírovou krabici nebo nafukovací míč. Pokud do ní vynalézavé děti umístí jehlu, dokáže výstřel z mini kuše prorazit i plechovku od nápoje, nebo bolestivě zranit živý terč.

Ať už se proto rozhodnete pro jakýkoliv typ kuše, vždy se řiďte zdravým selským rozumem a pravidly bezpečnosti a zákony země, ve které zbraň používáte.