Afrodita byla pěkné číslo. Poznejte nejkrásnější řeckou bohyni

Zrození nejkrásnější bohyně

Existují dvě nejpravděpodobnější verze (ve skutečnosti jich totiž vzniklo ještě mnohem více) příběhů popisujících Afroditino zrození. Ta první mluví o jejím narození z pěny ve vodách Paphos na Kypru poté, co bůh Titan Cornus zabil svého otce Urana a hodil jeho genitálie do moře. 

Druhou variantu přinesl Homér ve svém díle Iliada. Podle příběhu se Afrodita narodila Diovi a jeho milence Dione. I nejasnosti kolem Afroditina zrození přispívají ke kouzelnému nádechu tajemna, které Afroditu předchází.

Vítězka soutěže krásy

Řecká bohyně Afrodita spolu s dalšími 11 bohy žila na hoře Olymp. Můžete si tipnout, která bohyně byla nejkrásnější. Afroditin titul královny krásy (nejen) mezi bohyněmi dokonce potvrdila soutěž. Není divu, že Afroditu Řekové popisovali jako mladou krásnou ženu. S dlouhými vlasy a v oděvu zvýrazňujícím její ženské křivky. 

Často ji zobrazovali s jablkem, lasturou, holubicí nebo labutí. K jejím silným zbraním patřil také opasek, který v sobě skrýval kouzelnou moc. Po jejím boku byl na obrazech často jeden z Afroditiných synů – řecký bůh lásky ⁠–⁠ Eros. S Afroditou spolu jezdili na létajícím voze, který táhli vrabci. 

Afroditu chci za ženu

Tuto větu zřejmě prohlásil nejeden řecký bůh i smrtelník. Afroditin manžel však není nikdo jiný než Héfaistos, bůh s profesí kováře. Héfaistos měl ale na Afroditu příliš krotkou povahu, a také rozhodně nebyl žádný krasavec. Říká se, že právě proto ho Zeus pro Afroditu vybral. 

Afrodita byla smyslná žena plná vášně, proto Zeus naznal, že potřebuje někoho, kdo si s její povahou poradí a zkrotí ji. Nepřál si totiž válku bohů, která hrozila, kdyby Afrodita byla k mání. Asi už tušíte, že mu to bylo málo platné. 

Bůh ohně a kovářství Afroditu miloval a vždy ji sliboval, že pro ni bude dobrým manželem. Také proto tvrdě dřel. Ona mu bohužel (pro Héfaista, pro ostatní bohy naštěstí) city neopětovala v takové míře. Díky Héfaistově zaměstnání měla spoustu času na zástupy milenců. Na jejím seznamu byli například Hermes, Poseidon, Adonis nebo Dionýsos. 

Mezi milenci byl také Ares, bůh války, kterého ovšem Hefaistovi jednoho dne doslova napráskal bůh slunce Helios. Rozzlobený Héfaistos ukoval jemnou ale extrémně pevnou síť, připevnil ji k posteli a předstíral, že odjel. Jakmile Ares přijel za svou milenkou, šli okamžitě do postele. Jenže ouha. Chytili se do pasti. 

Žel, Héfaistos svou pomstu dobře nepromyslel. 

Svolal všechny důležité bohy a požadoval výkupné. Ti se mu však všichni vysmáli, a tak musel provinilce (zamotané do sítě i do sebe navzájem) pustit. A tak si Afrodita dál žila svůj dvojí život. 

Jejím nejoblíbenějším synem byl Eros

I kvůli milencům měla Afrodita mnoho dětí. Mezi nimi i Erose. V římské mytologii známe Erose jako Amora. Eros byl Afroditin věrný průvodce a často ji nosil na svých zlatých křídlech. 

Měli spolu pevný vztah i proto, že mu Afrodita po narození zachránila život. Eros měl totiž zvláštní moc. Koho zasáhnul svým šípem, ten podlehl neodolatelně silné lásce. Zároveň to byl lstivý a záludný chlapec. Proto ho chtěl Zeus zabít, ale Afrodita ho ukryla v lesích, kde ho živily dvě divoké lvice. 

Božské schopnosti, příběh zlatého jablka a trojská válka

Jako všichni řečtí bohové, i Afrodita byla nesmrtelná a silná. Zároveň měla pás, který způsoboval, že se do nositele každý okamžitě zamiloval. Tento pás čas od času půjčovala dalším řeckým bohyním –⁠ například Héře. Afrodita mohla také kdykoliv zažehnout novou lásku v nefungujících vztazích. 

Když tři bohyně Afrodita, Héra a Athéna soutěžily, která z nich je nejkrásnější, Zeus vybral smrtelníka Parise jako porotce. Všechny ženy mu nabídly úplatky za své vítězství – Héra nabídla moc, Athéna moudrost. Afrodita však vytáhla těžší kalibr a slíbila Parisovi lásku nejkrásnější smrtelné ženy na světě –⁠ Heleny Trojské. O vítězce tak bylo rozhodnuto. Jako symbol vítězství a důkaz božské krásy dostala zlaté jablko. 

Tím však také začala trojská válka. O té ale zase někdy příště. 

Afrodita v umění 

Afrodita byla součástí mnoha slavných (nejen) řeckých obrazů a soch. Mezi ta nejznámější patří socha jménem Venuše Mélská sochaře Alexandrose z Antiochie (pravděpodobný autor). 

Další slavná řecká socha Afrodity ze 4. století nese název Afrodita Knidská a vytvořil ji sochař Praxiteles. Na této soše, stejně jako na většině vyobrazení, je Afrodita zcela nahá. Spousta mužů by si určitě přálo, aby tato socha ožila. Stejně jako sochař Pigmalion, který se zamiloval do sochy, kterou vlastnoručně vytvořil. Ta vyslyšela jeho přání a nechala sochu ožít. I taková byla moc této nádherné bohyně.

Afrodita (neboli Venuše) je také hlavní hrdinkou známého obrazu Sandra Botticelliho ze 14. století Zrození Venuše. Protože se Afroditě také říká Lady of Cyprus neboli Kypřanka, mnoho jejich zobrazení naleznete právě na tomto středomořském ostrově. 

Zajímá vás víc o starořecké mytologii a dalších bozích z bájného Olympu? Poznejte jejich další příběhy.