Sfinga zajímavosti

Význam sfingy

Sfinga – záhadné stvoření s tělem lva a lidskou tváří, kterou Arabové v minulosti nazývali Abú as-Hol, tedy „Otec hrůzy“. Lev je totiž odjakživa vzorem královské důstojnosti a hlava orámovaná splývajícím faraonským účesem nazývaným „nemes“ byla symbolem moci.O sfinze se stále hodně diskutuje, je pravděpodobně nejznámějším symbolem tajemství a společně s pyramidami v Gíze představuje nejvýznamnější památku daleké minulosti. Archeologové se nejvíce ztotožňují s tvrzením, že byla vytesána v období vlády krále Rachefa (2558 – 2532 před Kristem). S největší pravděpodobností tak jde o vyobrazení samotného krále. Traduje se také, že měla socha původně hlavu ženy a později byla upravena do podoby faraóna. I dnes jsou však ve tváři patrné jemné a něžné rysy.

Sfinga zajímavosti v řecké mytologii

Sfinga byla v Egyptě velmi oblíbená, ale dostala se dokonce i do mytologie starověkého Řecka, kde se vyskytovala jediná sfinga tzv. sfinx. Byla to obrovská nestvůra s hlavou a hrudí nahé ženy. Měla lví tělo, hadí ocas a orlí křídla. Podle dostupných pramenů byli rodiče sfinx obr Tyfón a jeho manželka Echidna, ale více o jejím životě není známo. Víme však, že bohyně Héra ji poslala na horu Sfingio, aby se tam usídlila a dávala všem procházejícím hádanky. Jejím osudem bylo, že zemře, až někdo její hádanku uhodne. Nikdo však její hádanku po dlouhou dobu neuhodl a každého, kdo neuspěl, pak sfinx rozsápala. Až jednoho dne k ní přistoupil Oidipus, který znal správnou odpověď na její hádanku, která zněla – „Který tvor ráno chodí po čtyřech nohou, v poledne po dvou a večer po třech?“ Správná odpověď pak byla člověk, protože jako batole leze po čtyřech, jako dospělý chodí po dvou nohou a ve stáří k nim používá hůl. Po uhodnutí hádanky Sfinx skočila z útesu a utopila se.

Slavná socha v Gíze

Sfinga ležící v blízkosti pyramid v Gíze na západním břehu Nilu byla vytesána z jednoho kusu kamene, nohy a tlapy byly sestaveny z obrovských kamenných bloků. Jde o skutečně kolosální dílo, která patří k nejstarším ve starověkém egyptském sochařství. Mezi tlapami sfingy původně stávala ještě socha vykročeného panovníka i chrám, který nechal vystavět pravděpodobně také Rachef. Je velmi spjatá s osudem naší civilizace a traduje se, že odpočítává lidský čas na zemi a symbolizuje ochranu ženy, která je nositelkou života. Spousta lidí věří, že kdyby došlo k jejímu zničení, budeme zničeni i my. 

Sfinga je 74 metrů dlouhá, 6 metrů široká a v nejvyšším bodě dosahuje výšky 21 metrů. Orientovaná je přesně východo-západním směrem a její oči vzhlížejí k východu. Na čele je vyobrazen „ureus“ – královská kobra. Někdy mezi 11. a 15. stoletím přišla z doposud nezjištěných příčin o asi metr široký nos. Dnes existuje několik teorií pojednávajících o chybějícím nose. Pravděpodobně si jej jako tréninkový terč zvolili mamlúčtí dělostřelci. V minulosti sochu zdobil také dlouhý kamenný vous, který byl však zničen Napoleonovými vojáky. V době svého vzniku bylo tělo i tvář sfingy potřené načervenalou okrovou barvou.

Vznik a stáří

Dalším sporným rysem je tedy doba vzniku. Egyptolog E. A. Wallis Budge se domnívá, že vznikla na konci archaického období, což znamená, že by byla starší, než období vlády faraóna Rachefa. Dnes však převládá názor, že vznik sochy spadá do poloviny 3. tis. př. na. l., tedy právě do doby vlády Rachefa. Neexistuje však žádný starověký doklad (malba, nápis), který by to potvrdil. Někteří vědci však upozorňují na erozi sochy, která je vyvolaná důsledkem silných dešťů a záplav, ke kterým však docházelo v období 15 až 7 tisíc let př. n. l. O přesném vzniku sfingy toho tedy také moc nevíme.

Sfinga byla zhotovena z devítimetrové skály tvrdého vápence, do kterého byl nejprve vytesán krk a hlava. Kvůli tesání těla Sfingy byl kolem celé stavby vyhlouben příkop, který se však později zasypával všudypřítomným pískem. Ten musel být stále odklízen a první zdokumentované vykopání Sfingy je datováno do období vlády Thutmose IV. (cca. 1401-1382 př. n. l.). Ten nechal odkrýt Sfingu a na počest této události nechal mezi jejíma předníma nohama vztyčit stélu (Dream stela), která tento čin popisuje. Nechal také kolem stavby postavit dvoumetrovou zeď. Kolem 14. století př. n. l. byl na sochu dokonce připevněn ceremoniální faraonův vous, který však později odpadnul a jeho úlomek si můžete prohlédnout v Britském muzeu.

Dnešní podoba a stav Sfingy

Socha je dnes velmi poničená časem, ale bohužel také lidmi. V roce 1378 měl nos Sfingy poškodit islámský fanatik, který byl za toto barbarství odsouzen k trestu smrti. I dnes však někteří muslimští fundamentalisté usilují o zničení sochy, protože představuje symbol ochrany ženy a života na zemi. Na druhou stranu však také dochází k obnovování zašlé krásy a k pracím, které mají sochu obnovit. V roce 1817 proběhly první moderní vykopávky, kdy byla odhalena hruď sochy a zbytek nánosů byl odstraněn v roce 1925. V roce 1931 pak začaly být prováděny opravné práce.

Tato úchvatná stavba je však vyrobena z měkkého vápence, proto jsou její restaurační práce velmi složité. Nešetrné opravování tvrdým vápencem dokonce způsobilo popraskání Sfingy, které vyvrcholilo zhroucením ramene sochy. Na sochu však stále působí podzemní vody, půdní eroze a znečištění, proto jsou od roku 1989 všechny práce prováděny pod záštitou UNESCO.

Pokud se i vy chcete přiblížit této ochranitelce žen a symbolu lidstva, navštivte naši sekci Sfinga sošky a můžete ji mít dokonce doma.

V našem internetovém obchodě naleznete i jiné egyptské sošky - Bastet sošky, Horus sošky, Isis sošky, Kleopatra a Nefertiti sošky, Sošky Skarabeus, Pyramidy, Sfingy, Egyptští faraoni, Egyptští bohové, sošky,  Anubis egyptský bůh sošky, Sachmet sošky,  Osiris sošky