Vládci Ásgardu: 4 nejmocnější bohové severské mytologie

Severská mytologie v minulosti a dnes

Severská mytologie vyrůstá z předkřesťanských tradic severní Evropy. Důležitou úlohu sehrávala zejména v germánské kultuře.

Příběhy ze severské mytologie známe především díky staroseverským textům, jako je Starší Edda, Mladší Edda nebo různé ságy, které popisují bohy, hrdiny, obry a stvoření devíti světů.

Severská mytologie je nejčastěji spojována s dějinami Vikingů. Mýty, které seveřané považovali za součást svého každodenního života, dnes pronikají na filmová plátna i do knižní tvorby.

Příkladem za všechny budiž populární seriál Vikingové: premiérovou první řadu, uvedenou v roce 2013, sledovalo v USA přes 6,2 milionu diváků. Velkého ohlasu dosáhla i kniha Severská mytologie od Neila Gaimana, který mýty převyprávěl poutavou formou.

Severský svět je propletenec několika říší: říše bohů, svět lidí a domov obrů se neustále protínají. A právě tahle spletitá struktura dodává příběhům napětí a hloubku, které nás fascinují i v současnosti.

Světy bohů a lidí

Minulý článek jsme věnovali pozemským hrdinům, kteří zanechali v dějinách Vikingů nesmazatelnou stopu.

Opusťme na chvíli svět lidí a vydejme se do Ásgardu – domova bohů, před kterými se pokořili i ti nejudatnější vikinští bojovníci. Seznam se s těmi nejobávanějšími. Ásgard je považován za posvátnou zemi bohů, zatímco obři mají svůj domov v Jötunheimu – přesto se v příbězích často objevují přímo v Ásgardu.

Ásgard: Domov bohů

Ásgard je v severské mytologii skutečným srdcem světa bohů. Právě zde sídlí nejmocnější bohové a bohyně, mezi které patří Odin, Thor, Freya nebo i záhadný Loki.

Tento svět je oddělený od světa lidí, ale zároveň s ním úzce propojený – spojuje je totiž legendární duhový most Bifrost, který střeží neúnavný bůh Heimdall. Právě díky Bifrostu mohou bohové cestovat mezi světy a zasahovat do osudů lidí i obrů.

Centrum moudrosti, moci a božských příběhů

Středem Ásgardu i celého světa je mohutný strom Yggdrasil. Tento posvátný jasan propojuje všechny světy severské mytologie a je místem, kde se bohové scházejí, aby rozhodovali o osudu světa. U jeho kořenů pramení Mímova studna, zdroj moudrosti a znalostí, ke kterému se uchylují i ti nejmocnější bohové, když hledají odpovědi na otázky života a smrti.

Ukrývají se tu i magické předměty, které jsou pro severské bohy klíčové. Thorovo kladivo Mjölnir, symbol síly a ochrany, nebo Odinovo kopí Gungnir, jenž je opředený mnoha legendami, patří mezi nejznámější artefakty, které se objevují v příbězích o boji mezi bohy a obry.

Ásgard tak není jen místem, kde bohové žijí – je to centrum severské mytologie, kde se odehrávají nejdůležitější příběhy, kde se rozhoduje o osudu světa a kde se rodí legendy, které dodnes fascinují milovníky severských bohů a jejich příběhů.

Jak vypadal Ásgard v severské mytologii

Ásgard je jedním z devíti světů, které drží při životě posvátný strom Yggdrasil. V mytologii bývá popisován jako pevnost, která je obehnána mohutnými hradbami a propojena s dalšími světy cestami, jejichž poloha se dala měnit jen pomocí magie.

V Ásgardu stojí také Valhalla. Jen vyvolení (Einherjové) do ní mohli vstoupit a připravovat se zde po Odinově boku na Ragnarök – bitvu na konci světa.

V Ásgardu se nacházely i legendární artefakty: Thorovo kladivo Mjölnir, Odinovo kopí Gungnir a jiné předměty božského původu, které často rozhodovaly o výsledcích důležitých bitev.

1. Odin

Bůh války, magie a smrti. Otec severského božstva a vládce síně mrtvých (Valhally), do níž putují duše všech padlých válečníků. Právě Odin stvořil Midgard – svět obývaný lidmi.

I když mezi smrtelníky ani příslušníky severského panteonu nemohlo být o jeho moci pochyb, prvenství mezi bohy si nezískal pro svou fyzickou sílu. Velké úctě se těšil zejména díky moudrosti a mazanosti, které nesčetněkrát projevil na svých výpravách.

I Vikingové měli Odina ve velké úctě – nebyli však první. Římský historik Tacitus si již v 1. století našeho letopočtu povšiml, že jeden z nejdůležitějších germánských bohů se nápadně podobá řeckému bohovi, Merkurovi. Podle odborníků měl Tacitus zřejmě na mysli Odina, ve starší germánské mytologii známého jako Wodin.

Ve prospěch této teorie svědčí také archeologické nálezy. Brakteát, jednoduchá kovová mince pocházející z doby mezi 4. a 6. stoletím našeho letopočtu, zobrazuje válečníka na koni, který má – podle run po okrajích mince – zobrazovat „Odinova muže“. Úcta k bohu války tak nejspíš sahá daleko před „zlatý věk“ Vikingů.

Odinův doprovod a další symbolika

Odin nebyl jen ústřední postavou severského panteonu, ale také patronem králů, básníků nebo čarodějů.

Doprovázeli ho dva havrani Huginn a Muninn, kteří poletovali nad světy a nosili svému pánovi zprávy o všem, co se ve vesmíru děje. Po boku měl vlky Geriho a Frekiho a v ruce neomylné kopí Gungnir.

Největší oběť podstoupil Odin u již zmiňované Mímovy studny (Mímisbrunnr). Aby získal skutečnou moudrost, neváhal obětovat své oko. Dochovaná legenda symbolizuje cenu poznání: moudrost nikdy není zadarmo, ani pro bohy.

2. Thor

Bůh hromů, dešťů a zemské plodnosti – to je Thor, kterého současníci znají především díky komiksům a filmové sérii Marvel Universe. Na rozdíl od blonďatého hromovládce, jehož ve filmech ztvárnil Chris Hemsworth, měl však „skutečný“ Thor zrzavé vousy a vlasy.

Jedno však mají filmový a mýtický Thor společné: oba dva platili za mocné válečníky. Podle severských pověstí třímal v ruce Thor kladivo Mjolnir, s nímž jednou zvítězil nad obrovitým hadem Jormungandrem a rozdrtil hlavu Hrungnirovi – nejmocnějšímu z ledových obrů.

Kromě nezměrné síly byl bůh hromů a blesků také přeborníkem v hodování. Jednou prý snědl na posezení dva voly a nikdy nepohrdl medovinou. Putoval ve voze taženém dvěma kozly, které – kdyby měl o jídlo nouzi – dokázal během noci zabít a ráno znovu přivést k životu.

Vikingové chovali k Thorovi velkou úctu. Při svých kořistnických výpravách mnozí válečníci nosívali přívěšek ve tvaru Thorova kladiva, které jim měly pomoci překonat překážky na cestách a dodat odvahu v boji.

Ochránce lidí, který budil hrůzu

Thor byl zároveň největším ochráncem Midgardu, tedy světa lidí. Vikingové věřili, že právě jeho údery kladiva držely zkrátka obry a temné bytosti, které se vytrvale snažily narušit rovnováhu světa.

Kladivo Mjölnir však mělo i další význam: sloužilo také jako posvátný symbol při svatbách, požehnáních a každodenních rituálech.

Ačkoli moderní kinematografie udělala z boha hromů charismatického hrdinu, severský Thor byl mnohem divočejší: zrzavý, mohutný, neúnavný v boji i jídle. Přesto zůstával spravedlivý a chránil i slabé, kteří se nedokázali svým protivníkům postavit sami.

3. Freya

Třetí místo na pomyslném žebříčku nejmocnějších severských bohů připadá bohyni lásky, krásy a plodnosti. V mytologii se objevovala pod různými jmény: někdy jako Freya či Freja, jindy jako Vanadis nebo Gefn. Stejná jména se však někdy používala i pro její služebnice.

I Freyino jméno proniklo do evropských jazyků: v němčině se stalo základem pro slovo žena (něm. Frau), v angličtině dalo její jméno vzniknout slovu pátek (angl. Friday).

Freya milovala zlaté šperky. Sama nosila náhrdelník Brisingamen, který jí ukovali nejzručnější trpasličí kováři.

O náhrdelníku se zachovalo jen velmi málo, nepochybně však šlo o krásný (a snad i magický) artefakt. Jednu dobu si na něj totiž brousil zuby i úskočný Loki, který v seznamu vlivných vikinských bohů nesmí chybět.

Seiðr a Folkvangr

Jedno prvenství si však Freya v severské mytologii vydobyla: byla totiž považována za nejsilnější čarodějku světa. Ovládala seiðr, starou magii spojenou s věštěním, změnami osudu a vizemi budoucnosti. Učil se od ní dokonce i sám Odin.

Freya bývala zobrazována v sokolím plášti, díky kterému mohla létat mezi světy. Její povoz táhly kočky – zvířata spojované s elegancí, jemností i skrytými silami.

Podle legend putovala část padlých Vikingů do její říše zvané Folkvangr, což potvrzuje, že byla i mocnou patronkou bojovníků.

4. Loki

Podvodník, záškodník, šprýmař – ve vikinské mytologii se Loki netěšil nejlepší pověsti. Původem obr, který uzavřel pokrevní svazek s Odinem, a tím se dostal mezi Ásy, zůstával pro bohy i lidi záhadou. Nebyl ani hodný ani zlý. Někdy pomohl bohům, jindy přeběhl k jejich nepřátelům.

Příliš chlubit se Loki nemohl ani svým potomstvem: s obryní Angrbodou zplodil dceru podsvětí – Hel, zmíněného hada Jormunganda i hrozivého vlka Fenrira. Sám Loki na sebe dokázal vzít zvířecí podobu a proměnit se v kobylu, lososa nebo mouchu.

Lokiho „přebíhavost“ skončí teprve s Ragnarökem. Podle příběhů v severské mytologii stane v bitvě na konci světa po boku obrů. Osudným se mu stane souboj s Heimdallem, strážcem Bifröstu – duhového mostu spojujícího Ásgard se světem lidí.

Úskoky, proměny a podivuhodné otcovství

Loki byl zosobněním chaosu. Právě Loki stojí za mnoha problémy Ásů, ale jeho vychytralost jim také nejednou pomohla k velkolepému vítězství.

Loki měnil nejen tvář, ale nezřídka i svou podobu. Dokázal na sebe vzít podobu lososa, mouchy či kobyly. V jedné z nejznámějších legend se dokonce stal matkou magického koně Sleipnira, osminohého oře, na kterém jezdil Odin.

Odkaz severské mytologie pro dnešní dobu

Severské mýty nesou hodnoty, které mají místo i v moderní společnosti: odvahu, čest, moudrost nebo boj s nepřízní osudu. Proto přežily tak dlouho – a dodnes inspirují literární, filmová a jiná umělecká díla.

Pokud se chceš o severské mytologii dozvědět více, tady máš seznam několika užitečných zdrojů, do kterých můžeš nahlédnout:

• Gaiman, Neil – Severská mytologie (2017)
• Sturluson, Snorri – Edda a Sága o Ynglinzích (2003)

Vydej se do bitvy oděný jako severský válečník

Chystáš se na historickou bitvu, kde nechceš být jen jedním z davu? Vyraž na akci ve stylovém outfitu, se kterým ostatním vytřeš zrak a přemůžeš své nepřátele.

Ve tvé výbavě nesmí chybět vikinské oblečení nebo vikinský nůž (tzv. sax), který ti přijde vhod na bitevním poli i při pozdějším hodokvasu. A když už jsme u hostiny: nezapomeň na vikinský roh, aby ti při jídle nevyschlo v hrdle. Skål!