Poznejte nejslavnější čarodějnice světové historie
Obsah
Čarodějnice ze Salemu
Když devítiletá Betty Parrisová a její jedenáctiletá sestřenice Abigail Williamsová začaly trpět nevysvětlitelnými záchvaty, psal se v Salemu v americkém Massachusetts rok 1692. Malé holčičky se svíjely v nepřirozených pozicích, ječely, vydávaly prapodivné skřeky a schovávaly se pod nábytek. Přivolaný lékař tyto podivné záchvaty diagnostikoval jako práci čarodějnic. To ovšem netušil, že odstartoval jeden z největších honů na čarodějnice ve světových dějinách.
Obvinění padla na podezřelé, které nejvíc odpovídaly profilu čarodějnice té doby. Žebračku bez domova, Sarah Goodovou. Podivínskou samotářku, která se stranila společnosti, Sarah Osbornovou. A ženu tmavé pleti a karibského původu, Titubu. Tyto tři měly dívkám škodit a svými kletbami působit záchvaty. Hned po prvním výslechu 1. března 1692 byly shledány vinnými a musely do vězení.
Zatímco Sarah Goodová a Osbornová svou vinu popíraly, Tituba se doznala a poskytla salemské spravedlnosti dokonce další jména. Mezi nimi i Rebecu Nurseovou – bezúhonnou a poctivě věřící pradlenu. Když může být čarodějka i takto spořádaná žena, musíme se mít na pozoru, řekli si tehdy zřejmě v Salemu a během pár měsíců skončilo ve vězení na 6 desítek podezřelých z čarodějnictví. 22. září 1692 následovala vlna poprav, která si vyžádala celkem 25 životů. Možná vás překvapí, že mezi popravenými byla také celá řada mužů.
O zastavení celého šílenství se později zasadil guvernér William Phips (ten předtím paradoxně nařídil vznik zvláštního soudu, který měl na svědomí popravy). Příkaz k zastavení procesů vydal údajně proto, aby ochránil nevinné před libovůlí nemilosrdných soudců. Říká se ale, že za rozhodnutím stojí fakt, že mezi obviněnými se objevila jeho žena Mary...
Pronásledování čarodějnictví v historii
Zmínky o čarodějnictví najdeme už v hlubokém starověku. Chammurapiho zákoník trestal podezření z čarodějnictví ordálem vodou. Ten probíhal tak, že podezřelého ponořili do vody a pokud šel ke dnu, byl nevinen – voda jej přijala. Pokud se naopak potopil, byl vinen, protože voda jej odmítla. Proti čarodějnictví se stavěla i Tóra (základní dokument židovství) – tady se trestalo trochu drsněji – ukamenováním nebo naražením na kůl. Upalování pak přišlo s římským právem, zvlášť přísné zákony proti údajným čarodějnicím vydal císař Dioklecián.
Alice Kytelerová
Tato žena žila v Irském městě Kilkenny od konce 13. do počátku 14. století, a přestože byla vlivnou šlechtičnou, lidé ji nikdy nepřijali za svou. Pravděpodobně kvůli jejímu holandskému původu. Alice Kytelerová byla čtyřikrát vdaná – už to členům tehdejší spořádané společnosti za kanálem La Manche přizvedáválo obočí – nehledě na fakt, že všichni její muži zemřeli za nevyjasněných okolností.
Když umřel její čtvrtý manžel, začala prosakovat podezření, že ho stejně jako všechny 3 předchozí muže, otrávila. Manželství navíc trvala podezřele zvláštní dobu – první vydrželo 5, druhé, 6, třetí 7 a poslední 8 let. Náhoda? Obyvatelé Kilkenny a děti Aliciných manželů si to nemysleli.
Z čarodějnictví a použití jedů proti jejím partnerům ji totiž postupně obvinili všichni potomci jejích manželů. Obvinění se kupila a přibylo také obětování zvířat, uctívání Satana a využívání své síly k manipulování křesťanů. Vyšetřování měl na starosti biskup Richard de Ledrede, který nakonec dostal Alici do vězení a Kytelerová se stala první irskou ženou odsouzenou za čarodějnictví. V roce 1324 měla být upálena.
Noc před popravou však nevysvětlitelně zmizela ze své zamřížované cely...
Čarodějnice na Jesenicku a Šumpersku
Čarodějnice zavítaly i do českých zemí – respektive do Slezska. Ve 17. století se zde začal šířit dobytčí mor a ztrátu cenného dobytka lidé sváděli na temné nadpřirozené síly. První obvinění padlo na smrtelné posteli Kryštofa Schmieda, který obvinil svou ženu z travičství a čarování.
Barboru Schmiedovou mučili tak dlouho, dokud neobvinila dalších 6 žen. Všechny byly upáleny. Jedna z nich, Marta Wenzelová, se přiznala, že jako neviditelná létala do okolních sklepů, kradla mléko, připravovala z něj čarodějnické máslo a trávila dobytek i svého muže. Také údajně létala s ostatními čarodějnicemi na sabat, kde se při orgiích zřekla křesťanství.
Další čarodějnické procesy pak přišly v letech 1636–1641, kdy série poprav v Nise u Zlaté Hory dokonce donutila místního kata ke stávce. Ta byla úspěšná a vynutil si tehdy pec na čarodějnice.
Tyto největší čarodějnické procesy v Čechách však přerušila švédská a císařská vojska a třicetiletá válka. Po jejím konci, v roce 1648, přišla nejsilnější a nejděsivější vlna upalování čarodějnic, při které na hranicích uhořelo celkem 155 osob. Inkviziční tribunál tehdy sídlil ve Velkých Losinách. Vše začalo u Uršuly Schnurzelové, která se po mučení přiznala k více než dvacetileté čarodějnické „kariéře“. Následovala vlna udávání a extrémně rychlých soudních procesů. Tehdejší oběti už po 14 dnech od obvinění končily v plamenech…
Pálení čarodějnic
Upalování čarodějnic bylo děsivé, proč se tedy v noci 30. dubna slaví rej čarodějnic, někteří nosí čarodějnické kostýmy a zapalují se velké ohně? Dělali to totiž už staří pohanští Keltové a v tento den mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem vítali jaro. Věřili, že oheň má magickou moc a jeho prostřednictvím uctívali slunečního boha Belena. V předvečer tohoto svátku Keltové všechny ohně uhasili a symbolicky v nich pohřbili vše špatné. V den svátku potom zapálili nové, aby vše neposkvrněné začalo nanovo.
Moll Dyer
Že jste tohle jméno nikdy neslyšeli? Možná jste ale viděli film Záhada Blair Witch, kde hrála hlavní roli, přestože nebyla ani jednou vidět.
Tato domnělá obyvatelka Leonardtownu v americkém Marylandu inspirovala mnoho místních příběhů a filmů. Dyerová žila na konci 16. století a protože ji spoluobyvatelé obvinili z čarodějnictví, byla jedné zimní noci vyhnána ze svého domova. O několik dní později našli její tělo přimrzlé k velkému kamenu.
Její zlovolný duch však podle pověstí pronásleduje a terorizuje každého, kdo se přiblíží k její dřevěné zarostlé chatě. Jako pomstu těm, kteří ji ublížili…
Jak vidíte, čarodějnice měly i jiné podoby než jen stará žena s bradavicí a v čarodějnickém klobouku.
Komentáře