Vikinský meč Sune
Tento jednoruční vikinský meč je inspirován nálezem z 9. století z pohřebiště Kilmainham-Islandbridge u Dublinu. Čepel meče odlehčena širokým žlábkem. Černá barva čepele, příčky a koncovky docílena ručně pod plamenem. Rukojeť je tvořena kulatým koženým řemínkem o síle 5mm, mořena do černé barvy a ošetřena speciálním roztokem odpuzujícím vodu. Více informací...
Vikinský meč Sune
- Celková délka 86,8cm
- Délka čepele 69cm
- Délka rukojeti, Rozestup hlavice záštity 11,6cm
- Délka záštity 10,5cm
- Šírka hlavice 67mm
- Síla hlavice 24,3mm
- Profil čepele u záštity: 48 x 4,9mm
- Profil čepele 10cm od špičky: 35 x 4,1mm
- Žlábek je dlouhý cca 64cm
- Rovnovážný bod leží 8,5cm před záštitou
- Hmotnost 1354 g
- Hrana čepele je tupá, cca 2,2mm silná
- Plamenem černěný povrch
Výše uvedené specifikace se mohou exemplář od exempláře mírně lišit.
Použitý materiál: Čepel je zhotovena z pružinové oceli 54SiCr6, kalená v oleji a temperovaná na tvrdost 54-56° Rockwell, výhodou této oceli je vysoká houževnatost.
Lidé ze severu „Varjagové“ nejčastěji označováni jako Vikingové v průběhu 9. a 10. století podnikají soustavná válečná tažení za účelem ovládnutí cizích území, jak se to dělo například při nájezdech do Anglie nebo západofranské říše, kde v roce 911 vznikl normanský stát, později Normandie, odkud Vilém Dobyvatel v roce 1066 dobyl Anglii.
Severští bojovníci byli podle antropologických výzkumů v průměru 170cm vysocí. Ideál vikinského bojovníka zosobňovali hrdinové severských ság. Ti byli především výbornými vojáky – neobyčejně silní, nanejvýš odvážní a bažící po hrdinských činech. Nevyhýbali se boji, ani když věděli, že při něm zahynou. Také „nebe“ těchto válečníků bylo silně poznamenáno válkou. Vikingové měli trávit v posmrtném životě čas ve Valhale, síni ověšené zbraněmi, a bavit se pitkami a vzájemnými souboji. V jejich oddílech též bojovali tzv. berserkové, zuřiví, napůl šílení psychopati, kterých se prý v bitvě zmocňovalo zvláštní opojení – berserksgangr. Vikingové říkali, že jim zuřivost a sílu propůjčil nejvyšší bůh Odin. Berserkové nepoužívali ochrannou zbroj, neboť její ochranou pohrdali. Většinou tvořili něco jako osobní stráž náčelníků. Vikingové budili v přece jen více civilizované západní Evropě respekt a strach.
Použité zdroje:
- Petr Klučina, Zbroj a zbraně, Evropa 6. - 17. století
- Richard Holmes, Zbraně (ve spolupráci s ROYAL ARMOURIES MUSEUM)
- Vladimír Dolínek, Jan Durdík – Historické zbraně
- Juraj Hradský, Pavel Habáň – Kouzlo chladných zbraní