Spatha Solveig, vikingský meč s volitelnou pochvou
Čepel této spathy je zdobena a též odlehčena trojitým žlábkem a po celém svém obvodě zesílena v místech ostří. Díky trojitému žlábku na čepeli je meč lehký, dobře vyvážený a přesto, díky zesílenému ostří, vhodný k razantním sekům. Zdobená záštita i hlavice jsou skládány ze tří ocelových dílů a následně pronýtovány dle charakteristických předloh dochovaných mečů. Rukojeť je pak ovinuta kulatým koženým řemínkem o síle 5mm a ozdobena stočeným párem drátků. Více informací...
Spatha Solveig, vikingský meč s volitelnou pochvou
- Celková délka 87cm
- Délka čepele 69,8cm
- Délka rukojeti, rozestup mezi záštitami: 12,5cm
- Záštita je dlouhá 11,5cm
- Hlavice je dlouhá 8,5cm
- Na čepeli jsou tři žlábky
- Délka prostředního žlábku 30cm
- Profil čepele u záštity: 45,8 x 5,05mm
- Profil čepele 10cm od špičky: 30,4 x 4,9mm
- Zesílená hrana 4,5mm
- Rovnovážný bod leží 9cm před záštitou
- Hmotnost 1350 g
- Dodávka na přání s / bez pochvy s kovanou přezkou a jedním opaskem
Výše uvedené specifikace se mohou exemplář od exempláře mírně lišit.
Spatha jako výchozí typ pozdějších středověkých mečů je dobře dokumentován v archeologických nálezech již z období stěhování národů. Jednalo se o meč s dvojsečnou, 70-95cm dlouhou a 4-6cm širokou čepelí, který byl zbraní výhradně sečnou. Tomu nasvědčuje i fakt, že čepel končila obvykle zaoblením nevhodným pro bod. Spatha mívala většinou kratší bronzový nebo železný jílec s dřevěným či kostěným obložením. Jednoduchá byla také nepříliš rozměrná záštita (hlavice). Spatha se nosila až do poloviny 7. století (nálezy však ukazují i na pozdější užívání zbraně), většinou na dlouhém řemenu přes rameno, později připnutá na opasku. Byla zasunutá v pochvě, která byla zhotovena ze dřeva a potažena kůží nebo březovým lýkem. Jílce obzvlášťe honosných mečů tohoto typu jsou zdobeny zlatem, stříbrem, slonovou kostí a drahokamy, většinou s asijskou inspirací, což svědčí o kontaktech mezi východem a západem.
Volitelná pochva na meč spatha je vyrobena z hovězí kůže o síle 3mm, mořená do hnědé barvy a ošetřena speciálním roztokem odpuzujícím vodu. Součástí pochvy je též pásek s kovanou přezkou.
Použitý materiál: Čepel je zhotovena z pružinové oceli 54SiCr6, kalená v oleji a temperovaná na tvrdost 54-56° Rockwell, výhodou této oceli je vysoká houževnatost.
Použité zdroje:
- Petr Klučina, Zbroj a zbraně, Evropa 6. - 17. století
- Richard Holmes, Zbraně (ve spolupráci s ROYAL ARMOURIES MUSEUM)
- Vladimír Dolínek, Jan Durdík – Historické zbraně
- Juraj Hradský, Pavel Habáň – Kouzlo chladných zbraní