Halapartna Sofredus, 16. stol.
Halapartna, zbraň původem ze Švýcarska, se rozšířila v 16. století po celé Evropě. Sekera se v ní kombinovala s hrotem a protihrotem nebo hákem. Italské halapartny neměly na ratišti obvyklá péra (pásy kovu) a jejich hrot byl dlouhý a elegantně štíhlý. Ratiště halaparten se obvykle zhotovovala z jasanu. Ocelová část této repliky halapartny, pocházející z 16. století, je osazena na ratiště z jasanu a zpevněna železnými péry, zasahujícími do jedné třetiny. Zbraň je dále ozdobena třásněmi z kůže v černé barvě. Násada je pro lepší manipulaci vyfrézována do osmihranného profilu. Více informací...
Upozorněte mě, až bude tento produkt skladem.
Budeme Vás ihned informovat, jakmile naskladníme.
Halapartna Sofredus, 16. stol.
- Hmotnost 2350 g
- Celková délka 224,5cm včetně ratiště
- Kovová část je dlouhá 55cm a široká 23,5cm
- Čepel halapartny má sílu 4,1mm
- Do jedné strany čepele vyražen trojlístek – značka výrobce
- Síla úderné hrany 1,5mm
- Hrot je zhotoven z hranou 12mm
- U hrotu je ztenčený na hranol 5,5mm
- Ratiště je okované na dvou stranách železnými pery v délce 48cm a šířce 14,8mm
- Pera jsou přinýtovaná na každé straně 5 nýty.
- Ratiště je zhotoveno z osmihranu o průměru 35,6mm / 36,5mm
- Kovové části jsou zhotoveny z kontrukční oceli
Výše uvedené specifikace se mohou exemplář od exempláře mírně lišit.
Zbraně na delším dřevěném ratišti ovládané obouručně, takzvané dřevcové zbraně, byly v období středověku nejčastěji ve výzbroji pěšáků, kterým měly umožnit odolávat v boji proti pro ně většinou nepřemožitelným rytířům jízdy. Již na počátku 16. století se stala pěchota bezesporu vládcem bojiště a hlavní bojovou silou. Ve vojscích získala početní převahu nad jízdou a v bitevní sestavě zaujímala hlavní postavení. Síla pěchoty spočívala v kolektivním boji a spolupráci lukostřelců s ozbrojenci používajícími dřevcové zbraně, ať se jednalo o pikenýry či halapartníky. Tehdejší již poměrně četné vojenské odborné spisy proto věnovaly velkou pozornost taktice pěchoty, způsobu organizace pěších oddílů, výzbroji a podobně.
Použitý materiál: Čepel je zhotovena z pružinové oceli 54SiCr6, kalená v oleji a temperovaná na tvrdost 54-56° Rockwell, výhodou této oceli je vysoká odolnost. Násada (ratiště) zhotovena z velice houževnatého a nevysychajícího jasanu.
Použité zdroje:
- Petr Klučina, Zbroj a zbraně, Evropa 6. - 17. století
- Richard Holmes, Zbraně (ve spolupráci s ROYAL ARMOURIES MUSEUM)
- Vladimír Dolínek, Jan Durdík – Historické zbraně
- Juraj Hradský, Pavel Habáň – Kouzlo chladných zbraní