Spatha Gorm
Čepel meče je odlehčena frézovaným žlábkem a následně broušena do požadovaného tvaru. Ozdobné příčky jsou složeny ze tří dílů, dvou slabších mosazných a jednoho silnějšího ocelového, který je zdoben nařezáním ve tvaru „X“ po celé délce. Příčky jsou následně pronýtovány dle charakteristických předloh dochovaných mečů. Hlavice je pak broušena do zaobleného tvaru a následně pronýtována. Rukojeť je tvořena kulatým koženým řemínkem o síle 5mm, mořenou do červené barvy a zdobena dvojitým mosazným drátkem, který též rukojeť dekorativně rozděluje na 3 díly. Meč je určen na historický a scénický šerm. Samozřejmostí je záruka 2 roky. Více informací...
Spatha Gorm
- Celková délka 868mm
- Délka čepele 693mm
- Délka rukojeti, rozestup hlavice-záštita 126mm
- Řez čepele u záštity: 45,85 x 4,25mm
- Řez čepele 10cm od špičky: 31,5 x 3,3mm
- Síla úderné hrany fotografovaného exempláře 2,25mm
- Délka záštity 116mm
- Délka hlavice 85mm
- Poloha těžiště 8cm od záštity
- Rukojeť ovinutá červenou hovězí kůží a mosazným drátem
- Použitý materiál: Pružinová Ocel 54SiCr6 vhodná na výrobu čepelí, kaleno na 54-56 RCW, výhodou této oceli je vysoká houževnatost.
- Hmotnost 1387 g
Výše uvedené specifikace se mohou exemplář od exempláře mírně lišit.
Spatha jako výchozí typ pozdějších středověkých mečů je dobře dokumentován v archeologických nálezech již z období stěhování národů. Jednalo se o meč s dvojsečnou, 70-95cm dlouhou a 4-6cm širokou čepelí, který byl zbraní výhradně sečnou. Tomu nasvědčuje i fakt, že čepel končila obvykle zaoblením nevhodným pro bod. Spatha mívala většinou kratší bronzový nebo železný jílec s dřevěným či kostěným obložením. Jednoduchá byla také nepříliš rozměrná záštita (hlavice). Spatha se nosila až do poloviny 7. století (nálezy však ukazují i na pozdější užívání zbraně), většinou na dlouhém řemenu přes rameno, později připnutá na opasku. Byla zasunutá v pochvě, která byla zhotovena ze dřeva a potažena kůží nebo březovým lýkem. Jílce obzvlášť honosných mečů tohoto typu jsou zdobeny zlatem, stříbrem, slonovou kostí a drahokamy, většinou s asijskou inspirací, což svědčí o kontaktech mezi východem a západem.
Zdroje:
- Petr Klučina, Zbroj a zbraně, Evropa 6. - 17. století
- Richard Holmes, Zbraně (ve spolupráci s ROYAL ARMOURIES MUSEUM)
- Vladimír Dolínek, Jan Durdík – Historické zbraně
- Juraj Hradský, Pavel Habáň – Kouzlo chladných zbraní