Vikingský meč Dybäck s damaškovou čepelí a pochvou
Tento velkolepý vikinský jednoruční meč vychází z archeologického nálezu, který byl objeven kolem roku 1870 v rašeliništi v Dybäcku - také Dyback, Dybek nebo Dybeck - ve Scanii (Skåne, v době Vikingů stále součástí Dánska, dnešní Švédsko). Originál můžete nyní obdivovat v Historickém muzeu - Historiska Museet - ve Stockholmu (exponát SHM 4515). Více informací...
Upozorněte mě, až bude tento produkt skladem.
Budeme Vás ihned informovat, jakmile naskladníme.
Vikingský meč Dybäck s damaškovou čepelí a pochvou
Zatímco horní část hlavice chybí, zlatá drátěná rukojeť, spodní část hlavice a záštita (obojí z pozlaceného stříbra) a obústek pochvy, který byl časem srostl s záštitou, jsou pozoruhodně dobré. zachovalé. Všechny části jílce zdobí důmyslně ryté motivy propletených ptáků, hadů, fantastických tvorů a úponků.
Tento pečlivě zpracovaný kus historie Vikingů, datovaný kolem roku 1000 našeho letopočtu, je klasifikován jako typ Z podle Petersenovy typologie pro vikingské meče a je široce považován za jeden z nejlepších exemplářů mečů z doby Vikingů, jaké kdy byly ve Skandinávii nalezeny. Zvířecí a rostlinné motivy, které odpovídají anglosaskému winchesterskému stylu (8.-11. století), naznačují, že meč pochází z Anglie, nebo byl přinejmenším silně ovlivněn tamním způsobem zpracování kovů. Vzhledem k tomu, že tento styl zdobení byl obzvláště oblíbený u skandinávské šlechty, která měla úzký kontakt s Anglií na konci 10./začátkem 11. století, a vzhledem k drahocenným materiálům a kvalitnímu řemeslnému zpracování se má za to, že tento meč je zbraní prestiže nebo výstavy. bohatého severského šlechtice nebo osoba vysokého postavení.
Zde nabízená rekonstrukce má rovnou, dvousečnou čepel z damaškové oceli* se širokým žlábkem a nebroušenými hranami. Jílec se skládá z krátké, mírně dolů zahnuté záštity, úchopové části pevně ovinuté mosazným drátem a velkorysé hlavice s mírně nahoru zahnutou základnou a třílaločnou „čepičkou“. Záštita a základna hlavice jsou vyryty co nejvěrněji podle vysoce detailních motivů a vzorů, které zdobí původní artefakt. Stejně jako u mnoha dochovaných historických exemplářů z tohoto období je hlavice tohoto meče dvoudílná: průběžná čepel je přišroubovaná ke spodní části hlavice a horní koruna je připevněna k základně dvěma nýty.
Tento raně středověký jednoruční meč je dodáván s hnědou pochvou s dřevěným jádrem potaženým kůží s obústkem a nákončím, a poutkem na protažení opasku z patinované mosazi (max. šířka opasku 6cm).
Je třeba zdůraznit, že tento meč není vhodný na scénický šerm. Je určen jako sběratelský nebo dekorativní předmět a je také ideální jako rekvizita, například jako doplněk kostýmu.
Verze tohoto meče s čepelí z kalené pružinové oceli EN45 je k dostání pod č. výrobku 0116040901.
Specifikace výrobku:
- Materiál: Čepel z damaškové oceli (vysokouhlík, nikolv nerez), rukojeť omotaná mosazným drátem, litý mosazný kryt a hlavice
- Celková délka: cca 92cm
- Délka čepele: cca 74cm
- Síla čepele: cca 4mm (síla úderné hrany cca 1mm)
- Délka rukojeti: cca 18cm (samotné madlo cca 9,5cm)
- Max. šířka čepele: cca 4,5cm
- Poloha těžiště: cca 12,5cm před záštitou
- Dodávka včetně dřevěné pochvy potažené pravou kůží a mosazným kováním
- Hmotnost bez pochvy: cca 1,1 kg
- Hmotnost s pochvou: cca 1,7 kg
Výše uvedené údaje se mohou exemplář od exempláře mírně lišit.
Zde použitá ocel není nerezová a může vykazovat mírné známky koroze. Čepel doporučujeme pravidelně konzervovat, např. Ballistolem, WD40 nebo jiným univerzálním olejem vhodným na ošetření ocelového a železného zboží.
Termín damašková (nebo také damascénská) ocel označuje kompozitní ocel vyrobenou ze dvou nebo více různých druhů oceli. Název je odvozen od syrského města Damašek, které je považováno za bývalou pevnost a původ výroby damašské oceli. Typicky se tvrdá ocel s vysokým obsahem uhlíku a měkká ocel s nízkým obsahem uhlíku spojují dohromady opakovaným kovářským svařováním a překládáním. Vysokouhlíková ocel poskytuje větší tvrdost, lepší kalitelnost a stálost ostří, zatímco měkčí ocel s nižším obsahem uhlíku dodává čepeli větší pružnost a větší odolnost proti lomu. Pomocí této technologie, která vznikla v době špatných a měnících se jakostí oceli, lze kombinovat pozitivní vlastnosti různých ocelí. Díky různým barvám oceli s různým obsahem uhlíku vznikají působivé povrchové kresby z linií střídajících se vrstev, např. kroucený, jako tzv. torzní damašek nebo růžový damašek. V neposlední řadě právě kvůli těmto povrchovým kresbám měly damaškové čepele středověku své vlastní neopakovatelné kouzlo.