Německý šalíř Estienne, pol. 15. stol.

Německý šalíř Estienne, pol. 15. stol.

Další z cest k vytvoření nového typu přilby byla počátkem 15. století snaha upravit tvar bacinetu. Ve třicátých letech 15. století se začala šíjová část některých bacinetů protahovat dozadu, aby lépe chránila týl. Došlo tak k vytvoření nového typu přilby – takzvaného německého šalíře. Ten je velice významný. Stal se jednou z nejpoužívanějších přileb druhé poloviny 15. století po celé střední Evropě a byl populární i v jiných oblastech, především ve Francii. Šalíř spolehlivě chránil zátylek, boky hlavy a obličej až na úroveň nosu. Výhled zajišťoval průzor ve výši očí. Vylepšením se stalo oddělení střechy s průzorem a její upevnění na otočné čepy. Tak vzniklo pohyblivé poloviční hledí.

• Použitý materiál: Ocelový plech válcovaný za studena DC01 o síle 1,3mm
• Standardní provedení této helmy zahrnuje vnitřní látkovou výstelku.
• K dostání v jedné velikosti padnoucí většině dospělých
• Rozměr zvonu uvnitř od ucha k uchu cca 19cm
• Rozměr zvonu uvnitř od čela k týlu cca 24cm
• Síla plechu cca 1,3mm
• V dodávce kožený řemen pod bradu s kovou přezkou
• Hmotnost cca 1720g

Uvedené parametry se mohou kus od kusu mírně lišit.

Použité zdroje:

• Petr Klučina, Zbroj a zbraně, Evropa 6. - 17. století
• Petr Klučina, Pavol Pevný – ARMA DEFENSIVA