Vikingský meč Hedeba, 9. století, damašková ocel

Vikingský meč Hedeba, 9. století, damašková ocel

Tvar tohoto jednoručního meče je klasickým příkladem vikingského meče používaného severskými válečníky. Má typické znaky tradičního meče raného středověku: krátká záštita, přímá dvousečná čepel s širokým žlábkem a výraznou hlavicí s několika laloky.

Čepel této repliky je kovaná z damaškové oceli. Hrany nejsou broušené a stopka čepele je k hlavici přinýtována. Úchopová část s dřevěným jádrem je potažená červenou kůží a na obou koncích ozdobena ozdobnými mosaznými kroužky. Přibližně 14cm dlouhá, 2cm silná záštita a velká pětilaločná hlavice jsou odlity z mosazi. Zde byly věrně reprodukovány ryté, vysoce detailní motivy a vzory, které zdobily jílec původního artefaktu.

Tento raně středověký jednoruční meč je dodáván s červenou pochvou s dřevěným jádrem potaženým kůží s obústkem, nákončím a mosazným poutkem na opasek (max. šířka opasku 6cm).

Je třeba zdůraznit, že tento meč není vhodný na scénický šerm. Je koncipován jako sběratelský nebo dekorativní předmět. Je také použitelný jako rekvizita, například v podobě doplňku k dobovému kostýmu.

K dostání je také funkční verze meče s čepelí z pružinové oceli EN45 (č. výrobku 0116041400).

Specifikace výrobku:

• Materiál: Čepel z damaškové oceli (vysokouhlík, nikolv nerez), mosazný chránič a hlavice, dřevěná rukojeť potažená kůží
• Celková délka: cca 90cm
• Délka čepele: cca 73cm
• Síla čepele: cca 4mm (síla úderné hrany cca 1mm)
• Délka rukojeti: cca 17cm (samotné madlo cca 11cm)
• Max. šířka čepele: cca 5cm
• Poloha těžiště: cca 12cm před záštitou
• Dodávka včetně dřevěné pochvy potažené pravou kůží a mosazným kováním
• Hmotnost bez pochvy: cca 1,5 kg
• Hmotnost s pochvou: cca 2 kg

Výše uvedené údaje se mohou exemplář od exempláře mírně lišit.

Zde použitá ocel není nerezová a může vykazovat mírné známky koroze. Doporučujeme pravidelně pečovat o čepel a pouzdro, např. s Ballistolem, WD40 nebo jiným univerzálním olejem, který je určen na konzervaci kovových předmětů.

Termín damašková (nebo také damascénská) ocel označuje kompozitní ocel vyrobenou ze dvou nebo více různých druhů oceli. Název je odvozen od syrského města Damašek, které je považováno za bývalou pevnost a původ výroby damašské oceli. Typicky se tvrdá ocel s vysokým obsahem uhlíku a měkká ocel s nízkým obsahem uhlíku spojují dohromady opakovaným kovářským svařováním a překládáním. Vysokouhlíková ocel poskytuje větší tvrdost, lepší kalitelnost a stálost ostří, zatímco měkčí ocel s nižším obsahem uhlíku dodává čepeli větší pružnost a větší odolnost proti lomu. Pomocí této technologie, která vznikla v době špatných a měnících se jakostí oceli, lze kombinovat pozitivní vlastnosti různých ocelí. Díky různým barvám oceli s různým obsahem uhlíku vznikají působivé povrchové kresby z linií střídajících se vrstev, např. kroucený, jako tzv. torzní damašek nebo růžový damašek. V neposlední řadě právě kvůli těmto povrchovým kresbám měly damaškové čepele středověku své vlastní neopakovatelné kouzlo.