Palcát Jan Žižka
Tento palcát je inspirován muzejním originálem, jež je v současné době uložen v klášteře v Plasech, o němž se tvrdí, že jej vlastnil sám Jan Žižka. Palcát Jan Žižka je plně funkční do středověké bitvy, kde by měl zraňovat a zabíjet. Má ostré čepele, a vzhledem k jeho "smrtonosné nebezpečnosti" ho nabízíme pouze jako dekoraci. Funkční repliky na re-enactment, historický šerm a do "soudobých rekonstrukcí bitev" nabízíme pouze s tupými čepelemi / hranami. Tato podmínka u tohoto palcátu splněna není, proto tedy jen ty "dekorativní účely".
Více informací...Upozorněte mě, až bude tento produkt skladem.
Budeme Vás ihned informovat, jakmile naskladníme.
Palcát Jan Žižka
Palcát je celokovový. Jeho hlava je vybavena 6 ostrými čepelemi s perforací ve tvaru srdce. Bodání palcátem je možné díky hrotu čtvercového průřezu s ostrou špičkou. Topůrko palcátu je drážkovaná ocel do tvaru kroucených prutů. Rukojeť je zesílena do spirály stáčenou koženou spirálou a je na povrchu potažená hovězí kůží. Pod rukojetí naleznete kovové poutko na uvázání řemínku kolem zápěstí proti nechtěné ztrátě v boji. Povrch palcátu je pro autentický vzhled černěný plamenem.
- Celková délka cca 615mm
- Délka madla rukojeti ovinuté kůží cca 145mm
- Hlava palcátu má 6 čepelí o rozměrech cca 82x58mm
- Síla čepelí cca 5,2mm
- Hrana čepelí je cca 1mm silná
- Do každé z čepelí je vypilované srdce o rozměrech cca 34x37mm
- Bodec na konci palcátu je dlouhý cca 58mm
- Bodec je zhotoven z hranolu cca 12x12mm
- Topůrko má průměr cca 14mm
- Vnější průměr objímek rukojeti cca 34,5mm
- Rukojeť má průměr cca 29mm
- Kovové poutko na konci rukojeti má vnitřní průměr cca 10mm a je vyrobeno z drátu o síle cca 4,5mm
- Nařezávané korunky před a za hlavou mají vnější průměr cca 28mm
- Těžiště palcátu leží cca v polovině (cca 31cm od špičky)
- Hmotnost cca 1380 g
Palcát husitského vojevůdce je zpět! Plaskou klášterní knihovnu obohatil v roce 2017 velmi zajímavý exponát, palcát, jehož původním vlastníkem měl být sám Jan Žižka. Předmět se do Plas vrátil po více než 230 letech, a to díky správě státního zámku Kynžvart, která jej do Plas zapůjčila. Po zrušení kláštera v roce 1785 ho odtud odnesl poslední zdejší opat.
Palcát jako vzácnou relikvii opatrovávali cisterciáčtí mniši od 15. století. Tehdy husité klášter vypálili. „Palcát uchovávali v jedné z kaplí a byl pro ně asi symbolem odhodlání, se kterým se pustili do obnovy kláštera,“ řekla zástupkyně kastelána Monika Tuková.
Když klášter roku 1785 zrušil císař Josef II., palcát vzal s sebou poslední zdejší opat Celestin Werner. Doufal, že s jeho pomocí klášter obnoví. Na smrtelné posteli pak zbraň dal svému sluhovi Schisselovi.
Co se pak s palcátem dělo, není známo, roku 1826 ale získal klášter kníže Metternich a palcát se stal exponátem jeho muzea kuriozit na zámku Kynžvart na Chebsku. Odtud ho teď do Plas zapůjčili.