Palcát Jan Žižka

Palcát Jan Žižka

Palcát je celokovový. Jeho hlava je vybavena 6 ostrými čepelemi s perforací ve tvaru srdce. Bodání palcátem je možné díky hrotu čtvercového průřezu s ostrou špičkou. Topůrko palcátu je drážkovaná ocel do tvaru kroucených prutů. Rukojeť je zesílena do spirály stáčenou koženou spirálou a je na povrchu potažená hovězí kůží. Pod rukojetí naleznete kovové poutko na uvázání řemínku kolem zápěstí proti nechtěné ztrátě v boji. Povrch palcátu je pro autentický vzhled černěný plamenem.

• Celková délka cca 615mm
• Délka madla rukojeti ovinuté kůží cca 145mm
• Hlava palcátu má 6 čepelí o rozměrech cca 82x58mm
• Síla čepelí cca 5,2mm
• Hrana čepelí je cca 1mm silná
• Do každé z čepelí je vypilované srdce o rozměrech cca 34x37mm
• Bodec na konci palcátu je dlouhý cca 58mm
• Bodec je zhotoven z hranolu cca 12x12mm
• Topůrko má průměr cca 14mm
• Vnější průměr objímek rukojeti cca 34,5mm
• Rukojeť má průměr cca 29mm
• Kovové poutko na konci rukojeti má vnitřní průměr cca 10mm a je vyrobeno z drátu o síle cca 4,5mm
• Nařezávané korunky před a za hlavou mají vnější průměr cca 28mm
• Těžiště palcátu leží cca v polovině (cca 31cm od špičky)
• Hmotnost cca 1380 g

Palcát husitského vojevůdce je zpět! Plaskou klášterní knihovnu obohatil v roce 2017 velmi zajímavý exponát, palcát, jehož původním vlastníkem měl být sám Jan Žižka. Předmět se do Plas vrátil po více než 230 letech, a to díky správě státního zámku Kynžvart, která jej do Plas zapůjčila. Po zrušení kláštera v roce 1785 ho odtud odnesl poslední zdejší opat.

Palcát jako vzácnou relikvii opatrovávali cisterciáčtí mniši od 15. století. Tehdy husité klášter vypálili. „Palcát uchovávali v jedné z kaplí a byl pro ně asi symbolem odhodlání, se kterým se pustili do obnovy kláštera,“ řekla zástupkyně kastelána Monika Tuková.

Když klášter roku 1785 zrušil císař Josef II., palcát vzal s sebou poslední zdejší opat Celestin Werner. Doufal, že s jeho pomocí klášter obnoví. Na smrtelné posteli pak zbraň dal svému sluhovi Schisselovi.

Co se pak s palcátem dělo, není známo, roku 1826 ale získal klášter kníže Metternich a palcát se stal exponátem jeho muzea kuriozit na zámku Kynžvart na Chebsku. Odtud ho teď do Plas zapůjčili.