Bohatě zdobený meč Gladius s čepelí typu „Mohuč“, která má na rozdíl od typu „Pompeje“ špičku v ostřejším úhlu.
Čepel je vyrobena z korozivzdorné oceli 420. Rukojeť a pochva jsou z umělé hmoty imitující dřevo. Na pochvě jsou ozdobné řetízky, které ovšem nejsou vhodné k nošení meče.
Více informací...
Pamětní gladius JULIUS CAESAR
Specifikace gladie JULIUS CAESAR
- Délka čepele cca 56cm
- Celková délka včetně pochvy cca 79cm
- Hmotnost cca 800 g
Gladius je latinské označení pro krátký meč. Římané tyto meče používali jako standardní zbraň pro své vojáky, neboť byla ideální pro efektivní boj v těsné formaci, na rozdíl od dlouhých mečů, jejichž uživatelé potřebovali kolem sebe prostor. Skutečně velkolepý zlom v kvalitě a v technice používání mečů nastal ve starověkém Římě, kde začaly být poprvé v historii vyráběny nejen kvalitní meče, ale i se začalo s rozlišováním i jejich užití, to i další důležité souvislosti se dočtete v Gladius - Římský krátký meč.
Nejstarší římské meče byly podobné řeckým, od 3. století př. n. l. Římané převzali v době dobývání Hispánie krátké meče používané Keltibery. Tento typ meče se stal známým jako gladius hispaniensis neboli hispánský meč. Používal se hlavně za republiky, t.j. zhruba do roku 44 př. n. l. a vyznačoval se listovitou čepelí a nevýraznou záštitou. Jeho délka byla zhruba 50 - 60cm. V průběhu doby byl postupně nahrazen meči dnes označovanými jako typ Mohuč a Fulham (podle naleziště). V době císařství, asi v 1. století se gladius vyvinul do nejznámější podoby s masívní kulovitou hlavicí a polokulovitou, na řeze zploštěnou, záštitou; dnes označovaný také podle města naleziště jako pompejský. V císařské epoše se délka gladiů zvětšovala až na 70cm a později z nich vznikly dlouhé meče nazývané semispathia a spathia.