Spatha Claudius, Třída B

Římský meč Spatha Claudius

Třída B dle klasifikace zbraní na šerm

• Celková délka cca 73,8cm
• Délka čepele cca 56cm
• Délka záštity cca 8cm
• Čepel u záíštity 50*5mm
• Poloha těžiště (POB): 8cm od záštity
• Kožená omotávka rukojeti
• Hmotnost smotného meče cca 1,10 kg
• Hmotnost včetně pochvy cca 1,70 kg
• Čepel z pružinové oceli ČSN 14260 kalená v olejové lázni na cca 53 HRC

Vzhledem k ruční finalizaci se kus od kusu může ve svých parametrech lehce odlišovat. Vyrobeno v Čechách.

V římském vojsku byli spathou vyzbrojeni nejdříve galští rekruti v pomocných sborech zvaných Auxiliares, později nahradila i gladius u pěchoty. Po rozpadu římské říše a stěhování národů se rozšířila mezi barbarskými kmeny Evropy, zejména u Germánů. Často se lze setkat s tím, že je uváděna jako germánský meč. Národy, které spathu přejaly, si ji různě přizpůsobovaly, například při výrobě lombardské verze byla použitanová technika navařování pásů tvrdé ocele na měkké železné jádro.

Rané vikingské meče, které se vyvinuly bez technologického kontaktu na zbytek Evropy, jsou velmi podobné mečům franským. Lze předpokládat, že spatha byla základem pro oba tyto meče, vzniklé nezávisle na sobě. Spojením spathy a jiných mečů pak vzniká ve vrcholném středověku typický„rytířský“ meč.

Latinské slovo spatha vychází z řeckého σπάθη (spathe), které označuje jakýkoliv dlouhý a plochý předmět. Různé podoby tohoto slova se dodnes používají k označení meče ve státech, které byly součástí římské říše: italština: spada, španělština: espada, portugalština: espada, francouzština: épée, katalánština: espasa

Přečtěte si prosím náš: Návod k použití chladných zbraní.