Štíty

Štít

Štít slouží jako obranný prostředek k odrážení úderů a osobní ochraně válečníků. Vyrábějí se z různého materiálu – kovové, dřevěné, z proutí nebo byl použit želví krunýř. Stejně tak byla rozdílná jejich velikost a váha. Používaly se malé, tenké a lehké štíty, stejně jako těžké a velké, které chránily téměř celou postavu (např. husitská pavéza).

Po celý starověk a středověk byl štít součástí výzbroje pěchoty a jízdy. Římská armáda využívala štíty jako součást některých bojových formací. Příkladem může být „želva“, kdy se jednotka pěchoty zcela skryla pod svými štíty. A také „štítová hradba“, která byla založena především z těžké pěchoty a stála nehnutě po celou dobu bitvy.

Z historie víme, že štít nemá jen ochrannou funkci ale i dekorativní. Z maleb na štítu se vyvinul erb. S nástupem palných zbraní přestal štít poskytovat účinnou ochranu, a proto byl z výzbroje armád vypuštěn. Dnes je štít už jen ve výzbroji některých policejních jednotek.

Středověké a antické štíty

Ve středověku se povětšinou používaly velké štíty chránící celého bojovníka. Takové štíty, obvykle hranaté a zhotovené z dřevěných desek nebo proutí používali sumerští, babylónští, asyrští či perští bojovníci. Staří Egypťané používali menší štíty listovitého nebo kapkovitého tvaru, které byly zpravidla vyhotoveny z hovězí kůže. Indičtí bojovníci používali naopak kruhové štíty z kůže nebo kovu, které byly zpevněné kolem středu čtyřmi kovovými puklicemi. Řečtí těžkooděnci měli štíty kulaté chránící bojovníka do pasu. Byly obvykle vyrobeny z bronzu nebo ze dřeva potaženého měděným plechem s velice složitým tepáním na přední straně. Lehkooděnci používali lehký štít pelte měsícovitého tvaru. U římských štítů jsou doloženy dva základní typy – obdélníkový a vypouklý, tzv. scutum. Tento typ štítu používali legionáři. Keltské štíty byly oválné nebo kulaté. Byly vyrobeny ze dřeva a vyztužené podélným žebrem a ve středu zesílené kováním. Tento typ štítu používali i Germáni. Jejich štíty měly často ve středu kovový hrot.

Středověké štíty

Evropské středověké štíty lze rozdělit do dvou skupin – jezdecké a pěší. Zatímco u jezdeckých štítů vedl vývoj k postupnému zmenšování, u pěších byl trend spíše opačný. Raně středověké štíty byly převážně kruhového tvaru, s poklicí uprostřed, ať už ploché (Vikingové) nebo vypuklé (Frankové). Počátkem 11. století se objevuje mandlovitý tvar štítu. Štíty byly vyrobeny ze dřeva potaženého surovou kůží  nebo několika vrstvami plátna. Často měly středovou kovovou puklici a kování na hranách. Pěší štít postupně převzal podobu štítu jezdeckého. Postupem času zanikla u mandlových jezdeckých štítů horní zaoblená hrana a štít dostal tvar trojúhelníku. Byl bez středové puklice a upevnění k ruce bojovníka bylo formou vázání. V 15. století získal štít tvar obdélníku postavený na výšku s výřezem na pravé straně (pohled jezdce), do kterého zakládal jezdec kopí při útoku. Pěší štíty v tomto období neměly jen jednu velikost. Na jednu stranu sloužily jako pěstní štíty a na druhou stranu byly štíty velké a sloužily jako ochrana střelců, tzv. bojové pláště a pavézy. Koncem 15. století jezdecké štíty téměř vymizely. Při turnajích se používaly lehké dřevěné štíty tzv. litevské pavézy a terče. Naproti tomu se u pěchoty objevil nový a ještě větší typ štítů tzv. taras sloužící především pro střelce z palných zbraní. V průběhu 16. století štíty z výzbroje evropských armád vymizely. Během třicetileté války byly používané rondašíři, avšak i ty byli záhy zrušeny.

 Každý erb má své pole a figuru. V heraldice se také používají dva kovy (zlato a stříbro) a pět základních barev ( modrá, červená, černá, zelená a purpurová). Barva nikdy nesmí přijít na barvu a kov na kov. Štíty se vyráběly nejčastěji ze dřeva a železa, nebo kombinací těchto dvou materiálů. Např. lučištníci, a kuším se chránilo před střelami dřevěnými pavézami. Pro souboj tváří v tvář se nejčastěji používali pěstní štíty, tzv. kruhové štíty. Bývaly nejčastěji dřevěné s kovovým oplátováním, nebo celé železné.

V našem internetovém obchodě naleznete mnoho typů štítů - Antické štíty, Vikinské (vikingské) štíty, Keltské štíty, Mandlové štíty, mandláky, Středověké štíty, Gotické štíty, Štíty s erby, Pavézy, Pukléře (puklíře), Puklice na štíty, Dekorativní štíty