Středověký šperk

Šperk v Byzantské říši

Roku 395 došlo k rozdělení Římské říše na dvě části: Západořímskou a Východořímskou (Byzantskou) říši. Umění druhé jmenované čerpalo inspiraci z různých zdrojů, což platí i pro šperky. V životě středověkého člověka zaujímala významné místo víra v Boha, jež se podepsala rovněž na špercích. Výrobci šperků se ovšem inspirovali taktéž řecko-římským uměním. Klenoty ve středověku mnohdy sloužily jako diplomatické a náboženské dary. Jejich podobu známe nejčastěji z mozaik v různých kostelích. 

Ženy si při slavnostních příležitostech, například svatbách, zdobily hlavu zlatými korunkami. Velké oblibě se těšily brože. Vyznačovaly se obvykle kulatým tvarem a byly zdobeny drahými kameny nebo reliéfy. Ze spodní části brože často visely tři řetízky. Brože mohly posloužit rovněž k sepnutí oděvu. Běžným doplňkem byly též náušnice. Velmi módní byl tvar půlměsíce; často se vyráběly z tepaného zlata. Z motivů se velké oblibě těšili dva pávi, kteří stáli naproti sobě. Symbolizovali znovuzrození, zmrtvýchvstání Krista a církve. Mezi časté náměty šperků se také řadil kříž.

Z technik zlatníci nejraději používali následující: filigrán, což bylo splétání jemných stříbrných nebo zlatých drátků. Mnohdy jej kombinovali s granulací, zdobením drobnými zrnky zlata či stříbra. Velké popularitě se těšil smalt neboli email: jednalo se o zdobení kovu pastami různých barev. Nejdříve kov jednotlivá políčka odděloval a vytvářel kresbu, kontury. Později bylo kovové ohraničení naletované na podkladovou desku, čímž vznikl sklípkový smalt. V důsledku obrazoborectví muselo mnoho zlatníků přesídlit na území Itálie, Francie či Německa. Touto cestou se byzantské umění dále šířilo.

Funkce a druhy šperků ve středověku

Ve středověku nesloužil šperk jen ke zdobení, ale zastával i funkce platidla v rámci směnného obchodu. Šperky, které kupující získal, nechal často roztavit a vyrobit z nich jiný klenot. Oblíbeným šperkem byl prsten. Vysoce postavení šlechtici nosili prsteny na všech prstech. Výjimku tvořil ukazováček. Rytíři přijímali prsten dámy, jíž sloužili. Populární byly také brože, které si lidé dávali na důkaz lásky. Muži i ženy se zdobili honosnými náhrdelníky ze stříbra, zlata či bronzu. Šperky byly dekorovány safíry, rubíny, smaragdy nebo topasy. Lidé totiž věřili, že je drahé kameny ochrání před morem, ďáblem a smrtí. V období gotiky byly vzácné kameny našity rovněž na oděvu a kloboucích. Kolem boků si muži i ženy uvazovali zdobený pás, k němuž si věšeli rolničky. Ty mohly zdobit také řetězy kolem krku nebo špičky bot.

Chudší lidé se museli spokojit s ozdobami ze dřeva, kůže či skleněných perel. Zvláštní hodnotu měly amulety a talismany, jež měly chránit před zlými kouzly, duchy, vlkodlaky nebo čarodějnicemi a přinést svým nositelům štěstí. Za tímto účelem někdy lidé nosili v pytlíčku pověšeném kolem krku usušené byliny. Pověrčivost středověkého lidu se rozhodně nelíbila církevním hodnostářům, kteří amulety nahrazovali přívěsky ve tvaru kříže. Prosazovat se začaly rovněž růžence.

Do výzdoby šperků pronikly architektonické prvky: plaménkové motivy a drobné kružby. Na špercích byly také vyryty různé nápisy.

Šperky Velké Moravy

Velké proslulosti dosáhly šperky Velkomoravské říše. I na nich se podepsal vliv Východořímské říše. Šperky z této doby byly tak dokonale propracované, že je odborníci později považovali za dovoz z Byzance. Zlatníci rovněž převzali byzantské techniky: granulaci, smalt, filigrán a vykládání drahokamy. V hlavních centrech tohoto státu, Starém Městě a Mikulčicích, byly nalezeny šperky z velkomoravského období. V mikulčickém paláci byla potvrzena přítomnost kovolitecké a šperkařské dílny. Typickou ozdobou vyšších společenských tříd na Velké Moravě byly gombíky: duté kovové knoflíky, jimiž si muži i ženy spínali oděvy. Součástí opasků byla kromě přezek s průvlečkou a jiného kování také nákončí. Vyráběla se ze stříbra, ale i z bronzu. Bronzová nákončí bývala pozlacena. Pro ta mikulčická je typická postava oranta ? modlícího se člověka. Někdy mívala nákončí také tvar knihy. Za ozdobu můžeme považovat též ostruhy. Zhotovovaly se z bronzu či železa a na povrchu bývaly zdobeny vzácnými kovy nebo různými reliéfy. Často se vyráběly v sadě s přezkami a nákončími opasku. Jednoduché náušnice měly esovitý tvar; zavěšené na řemíncích splývaly podél obličeje. Takovéto náušnice byly obvykle bronzové. Nalezeny ovšem byly také zlaté náušnice zdobené granulací. Některé byly sestaveny z malých dutých košíčků spletených z jemných drátků. V hrobech z doby Velké Moravy se našly rovněž přívěšky ve tvaru kříže.

V našem internetovém obchodě naleznete spoustu historických šperků – Dámské pásky, Historické paruky, Nákončí na tkanice, Královské koruny, Oděvní spony, Náramky, Spony, Torquesy na krk, Přívěsky na krk, Knoflíky, Brože, Nápažníky, Vycházkové hole