Bojový štít kruhový 56cm

Bojový štít, kruhový na šerm

• Průměr cca 56cm
• Hmotnost cca 4,5 kg
• Síla dřevěné desky cca 1cm
• okované hrany
• na zadní straně štítu najdete dva pevné kožené řemeny pro snadné nošení
• vhodný na lehký šerm, záruka se vztahuje jen na vady materiálu, nikoli na jakékoliv poškození vzniklé při šermu

Štít je obranný prostředek bojovníka. V historii se mj. vyskytují štíty splétané z proutí, dřevěné, dřevěné, kožené. Mmají zpravidla podobu vypouklé desky různých tvarů. Štít slouží k vykrývání a zachytávání úderů zbraní při kontaktním boji či k zachytávání střel šípů. Původ slova bychom vystopovali ve starogermánském „scilt“.

Z historie štítů:

Štíty patří k nejstarším ochranným předmětům ve válečné historii. Již jinak nemnoho vyzbrojené armády Egyptských faraónů a Sumerů používali v rámu napnutou kůži. První opravdové štíty byly vyrobeny z vrbového pletiva a byly potažené látkou. Později látku nahradila kůže a pletivo nahradilo dřevo. V pozdější době byly štíty okovávány kovovými částmi. Zpočátku štít měl okovaný okraj a získal též kovovou puklici.

Štít byl zpravidla zavěšen na paži popřípadě i na rameni za použití kožených a šlachových smyček. Štíty maji dva hlavní způsoby stavby. U prvního je štít připevněn k paži, kterou se též štít vede. U druhého (jako např. u římských štítu Scutum) se štít vede vodorovnou tyčí umístěnou za puklicí.

Ve 12. století se na štítech začínají objevovat malované erby bojovníků a vznikají tak erbovní štíty.

Štíty a zbraně se vyvíjely ruku v ruce. Čím účinnější byly zbraně, tím odolnější musely být štíty. Bojové styly ovlivňovali velikost a tvar štítů. Válečné jezdectvo např. používalo menší štíty než pěší vojsko. V pozdním středověku se vyvinuli zvláštní turnajové štíty přizpůsobené druhu turnajových soubojů. Například pro turnaje s dřevci byly šíty speciálně (ergonomicky) tvarované, aby přesně sedly na bojovníkovu zbroj a navíc v sobě mely zvláštní výklenek pro samotný dřevec.