Dýka Orlí Gryf s pochvou

Dýka Orlí Gryf s pochvou

• Celková délka cca 32cm
• Délka čepele cca 21cm
• Čepel je z nerez oceli 420
• Tulá čepel (síla ostří cca 1mm)
• Pochva a plášť jílce jsou ze syntetické hmoty
• Hlavice a záštita jsou vyrobeny ze zinkové slitiny s patinovanou povrchovou úpravou

Gryf je mýtický hybridní tvor vytvořený ze zvířecích těl, jehož existují dva hlavní typy (ptačí gryf a lví gryf). Obvykle bývá zobrazován s tělem podobným lvímu, s hlavou dravého ptáka, s mohutným zobákem, špičatýma ušima, obvykle s křídly, ale také v různých variantách (s hadí hlavou, ptačími nohami, štířím ocasem, s knoflíkem nebo hlavovým výčnělkem na temeni či zádech).

Orel gryf pochází z Blízkého východu, je zobrazován na raně babylonských, asyrských a perských malbách a sochách. Později se objevil v řecké a římské mytologii.

Tomuto stvoření je přisuzována síla a ostražitost. Gryfové byli považováni za dobré a silné strážce, proto se jejich vyobrazení často umisťovala na hrobky a posvátné předměty.

Historie gryfa sahá téměř čtyři tisíce let do počátku druhého tisíciletí před naším letopočtem. Předpokládá se, že vznikl v severních částech starověké Sýrie, odkud se měl rozšířit na jih a západ, možná i na východ. Gryf byl nalezen na pečetích a artefaktech ze slonoviny z poloviny 15. století př. n. l. v Malé Asii a na Kypru. V Řecku byl nalezen na artefaktech z 13. století př. n. l. V následujících staletích se motiv orla rozšířil na horní tok Eufratu, do Asýrie, Arménie, Egypta a na etruské území v Itálii. V řecké oblasti byl zlatý orel v období od 700. do 500. let 13. století poměrně častým dekorativním motivem na vázách, hrncích a dalším nádobí, stejně jako na mincích a chrámech.